Syn.: Ascalea nutans (L.) Hill
Česká jména: bodlák náchylný (Presl 1819, Opiz 1852), bodlák převislý (Sloboda 1852), bodlák nící (Čelakovský 1879, Polívka 1912), bodlák nicí (Dostál 1989, Kubát 2002)
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Carduus nutans
Rozšíření: Eurasijský druh, na sever zasahuje do jižní Skandinávie, na jihu do Středozemí, východní hranice areálu prochází Polskem a Ukrajinou, objevuje si i ve Střední Asii, zde však zřejmě v jiném poddruhu než v Evropě. Zavlečen i na Sibiř, Kamčatku, do Severní Ameriky (jeden z nejnebezpečnějších plevelů USA), Jižní Ameriky (střední část Chile) a Austrálie – invazivní druh.
U nás se vyskytuje roztroušeně, častější je především v teplejších oblastech, v horách se objevuje jen vzácně, chybí v Podkrkonoší, na severní Moravě a ve středomoravských Karpatech.
Ekologie: Roste na xerotermních loukách a pastvinách, ale také na ruderálních stanovištích, na rumištích, při okrajích cest, na haldách a náspech. Kvete od června do července.
Popis: Dvouletá bylina, 30–150 cm vysoká, lodyha přímá, jednoduchá nebo chudě větvená, chlupatá až olysalá, listy přisedlé, podlouhle eliptické, peřenoklané, ostnité. Úbory až 6 cm v průměru, jednotlivé, na konci lodyhy nebo větví, stopkaté, nicí, všechny květy trubkovité, fialové. Plodem je nažka. Druh je velice variabilní, rozdíly se projevují ve velikosti rostlin a úborů, v členitosti listů i ve tvaru zákrovních listenů. V rámci areálu se rozeznává několik poddruhů, u nás se vyskytuje jen nominátní subsp. nutans.
Ohrožení a ochrana: Z hlediska ohrožení je bodlák nicí u nás řazen k vzácnějším druhům vyžadujícím další pozornost (C4a).
Poznámka: Různé druhy bodláků (Carduus) a pcháčů (Cirsium) slouží jako živná rostlina pro tesaříka Agapanthia dahli.
Carduus nutansCarduus nutans
Carduus nutansCarduus nutans
Carduus nutans
Fotografováno v červnu 2004 (Ladislav Hoskovec – Mohelenská hadcová step) a 4. 7. 2006 (Jindřich Houska – Slovensko, Bretka).