Syn.: Carex brizoides subsp. genuina Čelak., Vignea brizoides (Kl.) Rchb.
Čeleď: Cyperaceae Juss. – šáchorovité
Carex brizoides
Rozšíření: Submediteránní, subatlantické, eurasijské. U nás roste na severní Moravě a v Čechách hojně, jinde vzácně nebo chybí.
Ekologie: Ve vlhkých lesích (hlavně olšinách) a na březích potoků tvoří rozsáhlé „zvlněné“ porosty. Vyskytuje se také na vlhkých nekosených loukách.
Popis: Živě zelené poléhavé porosty z 2–2,5 mm úzkých listů. Oddenky jsou dlouze výběžkaté. Ostře 3hranná lodyha (30–70 cm) je v době květu nanejvýš zdéli listů a v době plodu kratší, ohnutá a poléhavá. Kvete od května do června. Bělavé až žlutavé plevy dávají květenství (2–3 cm dlouhé) typické světlé zbarvení. V horní polovině klasu jsou květy samičí, v dolní samčí. Mošničky jsou o málo delší než plevy a znenáhla se zužují v dlouhý dvouzubý zobánek.
Záměny: Strukturou porostu a barvou květenství je nezaměnitelným druhem ostřice.
Poznámka: Dříve se ostřice třeslicovitá používala jako výplň postelových matrací.
Carex brizoidesCarex brizoides
Carex brizoides
Carex brizoides
Fotografováno ve dnech 30. 5. 2005 (CHKO Litovelské Pomoraví), 3. 7. 2005 (Jihlavsko) a 7. 5. 2008 (Šluknovsko).