Syn.: Caricina remota (L.) St.-Lag., Diemisa remota (L.) Raf., Vignea remota (L.) Rchb.
Česká jména: ostříž vzdálená (Presl 1819), ostřiž vzdálená (Opiz 1852), ostřice oddálená (Domin-Podpěra 1928, Polívka-Otruba 1948, Dostál 1950), tuřice řídkoklasá (Dostál 1989), ostřice řídkoklasá (Kubát 2002)
Slovenská jména: ostrica oddialená (Dostál 1950, Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Cyperaceae Juss. – šáchorovité / šachorovité
Carex remota
Rozšíření: Roste téměř v celé Evropě, ostrůvkovitě v severní Africe a v Asii na východ až po Japonsko. U nás dosti hojně, i když nerovnoměrně, od teplých nížin až do horských poloh.
Ekologie: Břehy potoků, potoční jaseniny, lesní prameniště, luhy v širokých nivách dolních toků řek.
Carex remota
Popis: Vytrvalé byliny s trsnatým až krátce plazivým oddenkem. Rostliny tvoří nápadně zelené, později světle zelené až žlutozelené trsy. Listy nápadně úzké, 1,5–2,0 mm široké, ploše žlábkovité, na okraji draslavě zoubkaté. Dolní pochvy světle hnědé, rozpadavé v tenká vlákna. Květenství přetrhované, až 15(–20) cm dlouhé, v dolní části složené z oddálených klásků, na vrcholu s 3-6 klásky shloučenými. Spodní klásky s kolmo odstálými podpůrnými listeny přesahujícími délku květenství. Klásky drobné, vejčité až podlouhlé, přisedlé, oboupohlavné, nejspodnější klásek často celý samičí. Mošničky podlouhle kopinaté až kopinaté, na okraji s velmi úzkým lemem, 2,5–3,5 mm dlouhé, náhle zúžené v zobánek. Kvete v květnu a červnu.
Carex remota
Carex remotaCarex remota
Carex remota
Fotografováno dne 14. 6. 2011 (u Jílového u Prahy).