Syn.: Papaya carica Gaertner, Carica peltata Hook. et Arn.
Česká jména: papaja obecná (Presl 1846), papája, „melounový strom“, „fruta bomba“ (Mareček 1994)
Čeleď: Caricaceae Dum. – papájovité
Carica papaya
Rozšíření: Původní ve Střední Americe (jižní Mexiko, Guatemala), v současnosti se pěstuje v řadě tropických i subtropických oblastí světa (například Brazílie, Argentina, jižní Afrika, Kapverdy, Indie, Filipíny).
Ekologie: Kulturní plodina.
Carica papaya
Popis: Vytrvalá bylina, 2–10 m vysoká, většinou dvoudomá, svým vzhledem podobná palmě. Lodyha je přímá, nevětvená, dřevnatějící, šedavě skořicové barvy, na povrchu jsou patrné výrazné jizvy po řapících starých listů, listy na vrcholu, dlouze řapíkaté, dlanitodílné, až 75 cm dlouhé. Květy jsou 5četné, korunní lístky bílé, samčí květy v převislých hroznech, samičí jednotlivé, krátce stopkaté. Plodem je kulovitá až hruškovitá bobule, která dosahuje hmotnosti 2–10 kg, ve zralosti je zelená až žlutooranžová.
Využití: Plody se konzumují syrové, ale připravují se z nich i kompoty, džemy, limonády, zmrzlina a další pochutiny. Semena se využívají jako náhražka pepře. Latex rostliny se používá v potravinářském průmyslu i v tradiční medicíně (v některých oblastech světa se v léčitelství uplatňují i kořeny rostliny). Mladé listy se konzumují jako zelenina.
Poznámka: V kultuře je řada odrůd, které se liší především velikostí a tvarem plodů.
Carica papayaCarica papaya
Carica papayaCarica papaya
Carica papaya
Fotografováno ve dnech 28. 6. 2005 (Ladislav Kovář: Portugalsko, Madeira, Funchal), 16. 11. 2010 (Věra Svobodová: samčí květy – Réunion, Hell-Bourg) a 14. 4. 2010 (Věra Svobodová: samičí květy – Jemen, Tihama).