Syn.: Carlina macrocephala subsp. nebrodensis (Guss. ex DC.) D. A. Webb
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Endemit jižní Itálie. Roste na Sicílii v pohořích Nebrodi a Madonie v severní části ostrova, a také na Etně, snad i v Kalábrii.
Ekologie: Stanovištěm jsou horské louky i vegetace na vápenci i na nezpevněném sopečném materiálu. Lokality leží v nadmořské výšce 1000–1900 m.
Popis: Dvouletá bylina; lodyha je přímá, 15–40 cm vysoká, jednoduchá nebo v horní části větvená, rýhovaná, pavučinatě vlnatá nebo olysalá. Listy jsou střídavé, dolní kopinaté až peřenodílné, 8–15 cm dlouhé a 2–3 cm široké, střední spíše vejčité, 5–7 cm dlouhé, horní jen 3–4 cm dlouhé, hustě vlnaté, na okraji zvlněné a zubaté, s ostny 6–10 mm dlouhými. Úbory jsou obvykle 2–4 na koncích větví, mají 3–3,5 cm v průměru, vně jsou vlnaté; zákrovní listeny jsou mnohořadé, vnější 1,7–2,5 cm dlouhé a 3–5 mm široké, vnitřní 1,8–2 cm dlouhé a asi 1 mm široké, na líci obvykle bílé, na rubu nachové; květy jsou oboupohlavné, trubkovité, bělavé. Nažky jsou pýřité, chmýr je péřitý.
Poznámka: Blízce příbuzná je pupavě Carlina macrocephala, která se vyskytuje na Sardinii a v Toskánsku. Zpravidla má na lodyze jen 1–2(–4) úbory; jejich vnější zákrovní listeny délkou přesahují vnitřní.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 23. a 26. 9. 2016 (Itálie, Sicílie, Polizzi Generosa, Vallone Madonna degli Angeli a svahy Etny nad městečkem Nicolosi).