Syn.: Hicoria ovata (Mill.) Britton, Juglans ovata Mill.
Česká jména: ořechovec vejčitý (Hejný et Slavík 1990)
Čeleď: Juglandaceae DC. ex Perleb – ořešákovité
Rozšíření: Druh východu Severní Ameriky, na severu areál zasahuje na jih kanadského Quebecu, na jihu až do středního Mexika. Do Evropy byl přivezen v 17. století, u nás se poprvé objevil v roce 1865 na Hluboké. V ČR se pěstuje jako okrasná dřevina v parcích.
Ekologie: Ve své domovině roste na vlhkých stanovištích v okolí vodních toků, ale i na skalnatých svazích, v pásmu od pobřeží až do nadmořské výšky okolo 1400 m. Kvete v jarních měsících.
Popis: Strom, 20–46 m vysoký, s jednoduchým kmenem a obvejcovitou korunou. Borka je šedá, v mladí hladká, později se odlupuje v podélných šupinách. Listy jsou lichozpeřené, 20–25(–30) cm dlouhé, s (3–)5(–7) lístky, terminální lístek je největší, 12–15 cm dlouhý, obvejčitý, zašpičatělý, všechny lístky jsou na okraji pilovité, brvité, naspodu pýřité. Samčí jehnědy ve stopkatých svazečcích, samičí květy v několikakvětých vzpřímených klasech. Plodem je obvejcovitá peckovice s dužnatým obalem, ořech je elipsoidní, zašpičatělý oboustranně, skořápka se 4–6 podélnými lištami, bělavá, skoro hladká.
Využití: V Severní Americe se používá v tradiční medicíně, poskytuje i cenné dřevo.
Fotografováno dne 19. 5. 2013 (zámecký park Mnichovo Hradiště).