Syn.: Caryota furfuracea Blume ex Mart., Caryota griffithii Becc., Caryota javanica Zipp. ex Miq., nom. illeg., Caryota nana Linden, Caryota propinqua Blume ex Mart., Caryota sobolifera Wall. ex Mart., Caryota speciosa Linden, Drymophloeus zippellii Hassk., Thuessinkia speciosa Korth.
Česká jména: pálicha (Presl 1846)
Čeleď: Arecaceae Bercht. et J. Presl – arekovité
Caryota mitis
Rozšíření: Areál zahrnuje jižní a jihovýchodní Asii od Indie a Srí Lanky po jižní Čínu a Malajsii, dále roste v Indonésii a na Filipínách. Protože se dosti často pěstuje a místy zplaňuje z kultur, hranice přirozeného výskytu jsou mnohde diskutabilní.
Ekologie: Vyskytuje se v tropických deštných i sekundárních lesích i na ruderalizovaných místech; vyžaduje slunná nebo polostinná stanoviště a vlhké humusem bohaté půdy na vápencovém podloží. Vystupuje do nadmořské výšky 1000 m
Popis: Jednodomá palma, tvoří trsy až 10 m vysokých kmenů o průměru 8–20 cm; kmeny po odkvětu hynou. Listy zůstávají zachovány v horní polovině výšky, mají řapík 0,8–2 m dlouhý, vřeteno čepele je dlouhé 2–2,8 m, na každé straně z něj vyrůstá 9–23 primárních lístků, které jsou dále členěny na 10–20 lístků druhého řádu, které mají nepravidelný tvar, zubatý okraj a prodlouženou špičku. Květenství vyrůstá mezi listy nebo pod nimi, je až 85 cm dlouhé; tvoří 20–60 klasovitých útvarů 25–65 cm dlouhých; květy jsou 3četné, vyrůstají v trojicích s 2 postranními samčími a jedním centrálním samičím květem; samčí květy mají kališní lístky asi 3 mm dlouhé, korunní lístky nachové až hnědočervené, 1,2–1,5 cm dlouhé a 12–24 tyčinek; samičí květy mají kališní lístky podobné samčím, korunní 4–5 mm dlouhé, gyneceum srůstá ze 3 plodolistů. Plody jsou kulovité, málo dužnaté peckovice až 2 cm v průměru, za zralosti tmavofialové nebo tmavočervené, obsahují 1–2 semena.
Využití: Mladé listy jsou konzumovány jako zelenina; vyřezávání vzrostného vrcholu kmene jej sice zahubí, ale rostlina je schopná regenerace nových kmenů od báze. Škrob z kmene má podobné využití jako ságo. Mladá květenství se nařezávají a ze shromážděné tekutiny lze získat cukr, rovněž tak je možné ji nechat zkvasit na palmové víno, případně z ní vyrobit pálenku.
Poznámka: Palmy z rodu Caryota se snadno poznají od jiných palem podle dvakrát zpeřených listů.
Caryota mitisCaryota mitis
Caryota mitis
Caryota mitis
Caryota mitis
Caryota mitis
Caryota mitis
Fotografovala Věra Svobodová, dne 2. 4. 2011 (Vietnam, ostrov Cát Bà), Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 19. a 20. 9. 2008 (Réunion, Les Colimaçons, Conservatoire Botanique National de Mascarin a L’Hermitage les Bains, Jardin d’Eden).