Flavius Magnus Aurelius Cassiodorus Senator (Cassiodor) se narodil asi v roce 485 v Scylaceu (dnes Squilace) v Bruttiu (dnes Kalábrie), zemřel asi v roce 580 v klášteře Vivarium u Scylacea. Byl to křesťanský filozof, encyklopedista, snažil se přenášet antickou vzdělanost do středověku.
Již jeho děd a otec zastávali funkce vysokých státních úředníků v římské říši. Také on nastoupil dráhu úředníka, v roce 507 byl jmenován do funkce quaestor sacri palatii v italské ostrogótské říši u krále Theodoricha. V této funkci odpovídal za úřední spisy. Na žebříčku úřední kariéry úspěšně postupoval, v letech 523–527 dosáhl funkce magister officinorum.
Podstatně přispíval k usmiřování sporů mezi Římany a Góty. Po Theodorichově smrti v roce 523, za vlády Theodorichovy dcery Amalasunthy, měl na starosti civilní správu Itálie ve funkci praefectus praetorio (533–537). V letech 535–540 proti Gótům vedl válku byzantský vojevůdce Belisarius, po smrti krále Athalaricha (syna Amalasunthy) vypukly v Itálii boje o trůn. Cassiodor se kolem roku 540 vzdal světských záležitostí, neuspěl se snahou o založení teologické školy v Římě, proto v roce 554 založil na rodinných statcích v Scylaceu klášter Vivarium, který financoval ze svého majetku. V klášteře strávil zbytek života, věnoval se duchovní činnosti a psaní teologických spisů. Také zde založil školu, kde se mimo jiné vyučovala medicína. Pomohl v neklidné době zachránit část latinské literatury a vytvořil křesťanskou středověkou učební osnovu, syntézu pohanského vědění a křesťanské víry.
Sepsal mnoho knih, ze kterých se zachovalo velmi málo, např. krátká a málo obsažná kronika (do roku 519), jejíž význam je v datování podle římských konzulů. Naproti tomu Historia Gothorum (12 dílů) – sepsaná na objednávku Theodorichovu a dokončená za Athalaricha – je ztracena. Ve svém spise Institutiones (okolo roku 560) vyzýval mnichy, aby zkoumali vlastnosti bylin a jejich směsi, studovali Hippokrata, Dioskurida a Galéna v latinském překladu, používalo se i dílo Pliniovo (Historia naturalis).
