Syn.: Catalpa bignonioides var. kaempferi DC., Catalpa henryi Dode, Catalpa kaempferi (DC.) Siebold et Zucc.
Česká jména: katalpa vejčitá (Slavík et al. 2000)
Slovenská jména: katalpa vajcovitá (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Bignoniaceae Juss. – trubačovité
Catalpa ovata
Rozšíření: Východoasijský druh, vyskytuje se v Číně, areál se rozprostírá v oblasti od severočínské provincie Chej-lung-ťiang přes Šan-tung až do středočínských provincií An-chuej a S’-čchuan, na východě zasahuje přes Čching-chaj až do Sin-ťiangu. Pěstuje se jako okrasná dřevina v mnoha klimaticky příhodných oblastech světa (Japonsko, Evropa, Severní Amerika aj.), do Evropy byla introdukována až v roce 1849. V našich parcích se objevuje méně často než příbuzný severoamerický druh Catalpa bignonioides.
Ekologie: Roste na horských lesnatých svazích, v lesních lemech a na světlinách, v nadmořských výškách od (500–)1900 až do 2500 m. Kvete od května do června.
Catalpa ovata
Popis: Strom, 10–15 m vysoký, s korunou kulovitou. Listy jsou vstřícné, někdy v přeslenech, řapík je 6–18 cm dlouhý, čepel je široce vejčitá, se 3 zašpičatělými laloky, zhruba 25 cm dlouhá a stejně tak široká, jemně chlupatá nebo olysalá, na bázi srdčitá, celokrajná nebo mírně chobotnatá, na vrcholu špičatá, s 4–6 postranními žilkami na každé straně. Květenství je terminální, latnaté, stopka je 12–28 cm dlouhá, chlupatá; kalich je 6–8 mm dlouhý; koruna je bledě žlutá, se dvěma žlutými pruhy a drobnými purpurovými skvrnkami, až 2,5 cm dlouhá. Plody jsou úzce válcovité tobolky, 20–30 cm dlouhé a jen 5–7 mm široké.
Záměny: V Evropě se dosti často pěstuje ještě podobný druh Catalpa bignonioides, který lze velmi dobře odlišit podle listů vejčitých, nelaločnatých.
Využití: Plody této dřeviny se používají v orientální medicíně.
Catalpa ovata
Catalpa ovata
Catalpa ovata
Catalpa ovata
Catalpa ovata
Fotografováno dne 21. 7. 2016 (Polsko, Vratislav, Ogród Botaniczny Uniwersytetu Wrocławskiego).