I Morava má své Čechy a rozhodně to nejsou Čechy jen tak ledajaké. Právě tady, pouhých 10 km severozápadně od Prostějova, se narodil v roce 1860 hrabě Arnošt E. Silva-Tarouca, pozdější věhlasný budovatel zámku a parku ve středočeských Průhonicích. Jenže historie tohoto místa je daleko starší a rozhodně se nedá spojovat jen s osobností významného průhonického hraběte.
Čechy pod Kosířem
První písemná zmínka o Čechách pod Kosířem pochází už z roku 1131, ve 14. století tu byla postavena vodní tvrz s rybníkem. Na panství se vystřídala řada majitelů, k nejvýznamnějším patřili páni z Kravař, z Boskovic i z Pernštejna. V roce 1550 koupil panství od Pernštejnů vladyka Matyáš z Hartunkova, který tu vybudoval tvrz novou. Panstvo se zde stále dost často měnilo, byli tu Skrbenští z Hříště, dokonce i Lichtenštejnové, v jejichž době byla tvrz přestavovaná na barokní zámek. Už v letech 1708–16 tu kněžna Terezie z Lichtenštejna vytvořila barokní zahradu s parterem, vodními kanály a stromovými alejemi.
Čechy pod Kosířem
Zásadní průlom v místních dějinách však přinesl rok 1768, kdy panství i s okolními vesnicemi koupil příslušník starého portugalského šlechtického rodu hrabě Emanuel Tellez Menezes a Castro Sylva-Tarouca. V rukou tohoto rodu zůstal zámek až do roku 1945.
Čechy pod Kosířem
V letech 1839–43 přestavěl hrabě Ervín Silva-Tarouca starý zámek podle projektu architekta Julia E. Zernecka do dnešní pozdně empírové podoby. Podstatné změny doznala i okolní zámecká zahrada, která se proměnila v krajinářský park, v němž byly postaveny i četné zahradní stavby, včetně pseudogotické vyhlídkové věže a altánu, v roce 1852 tu byl podle projektu Vojtěcha I. Ullmanna zřízen i skleník. O výsadbu dřevin v parku se nejvíce zasloužil v druhé polovině 19. století hrabě František Josef Silva-Tarouca, starší bratr průhonického hraběte Arnošta, osobnost velmi kultivovaná a vzdělaná. Od roku 1846 tu rád pobýval malíř Josef Mánes, jako letní ateliér mu sloužil altán v zámeckém parku. Nejen zdejší květena, ale vlastně celá Haná mistra Mánesa okouzlila a byla mu výraznou inspirací v jeho tvorbě.
Čechy pod Kosířem
Zámecký park v Čechách pod Kosířem bezesporu patří k historicky nejvýznamnějším krajinářským parkům u nás, v rámci střední Moravy pak nemá konkurenci žádnou. Jeho zvlněný reliéf akcentovaný skupinovými výsadbami dřevin, alejemi, loukami a vodními plochami dodává scenérii neobyčejnou půvabnost. Jednotlivá zákoutí vytvářejí společně působivé barevné kontrasty, v době květu zdejších mohutných lip stříbrných (Tilia tomentosa) je vše navíc zarámováno do nadpozemsky opojné vůně celého okolí.
Čechy pod Kosířem
Karel Hieke (1985) tu napočítal na 56 taxonů stromů jehličnatých a 111 listnatých. Nejvíce zdůrazňoval zdejší sortiment zeravů (především z přízně Thuja occidentalis), jalovců (např. kultivary druhů Juniperus communis, J. chinensis, J. sabina) a smrků (kultivary Picea abies, ale i jednotlivé exempláře druhů Picea omorica, P. orientalis nebo P. pungens), výrazně ocenil borovici osinatou (Pinus aristata) a borovici těžkou (Pinus ponderosa), zaujaly ho i cypřišky (Chamaecyparis pisifera). Už výše jsme se zmínili o zdejších nádherných lipách stříbrných (Tilia tomentosa), setkáme se tu ale i s mnoha duby (např. kultivary druhu Quercus robur), buky (Fagus sylvatica), jerlínem japonským (Sophora japonica) či svitelem latnatým (Koelreuteria paniculata) a mnoha keři.
Čechy pod Kosířem
Zámecký park v Čechách pod Kosířem je nutno zařadit k našemu nejkrásnějšímu národnímu stříbru, propojení přírody a kulturní krajiny se tu odehrálo až dojímavě citlivě. Vřele vám doporučuji ztratit se tady alespoň na jeden celý den, projít areál až k rybníku, objevit kouzlo zdejších alejí, ale i květnatých luk, nechat se očarovat nečekanými průhledy na zámek i vyhlídkovou věž. Toto místo si určitě zasluhuje naši nejpřísnější ochranu a ty nejhorlivější pečovatelské ruce.
Čechy pod Kosířem
Fotografováno dne 8. 7. 2017.