Syn.: Abies cedrus (L.) Poir., Cedrus atlantica var. pendula (Carrière) Carrière, Cedrus cedrus (L.) Huth, nom. inval., Cedrus effusa (Salisb.) Voss, nom. illeg., Cedrus elegans Knight, Cedrus libanensis Juss. ex Mirb., Cedrus libanitica Trew ex Pilg., nom. illeg., Cedrus libanotica Link, Cedrus patula (Salisb.) K. Koch, Larix cedrus (L.) Mill., Larix patula Salisb., nom. illeg., Peuce cedrus (L.) Rich., Pinus cedrus L., Pinus effusa Salisb., nom. illeg.
Čeleď: Pinaceae Lindl. – borovicovité
Cedrus libani
Rozšíření: V horách východního Středozemí od Turecka (pohoří Taurus, Antitaurus a Amanus) přes Sýrii do Libanonu.
Ekologie: Horské jehličnaté lesy: vyskytuje se v nadmořských výškách 1000–2000 m. V zimě jsou tato stanoviště dostatečně zásobená srážkami, a to i sněhovými, v létě zde bývá výrazný srážkový propad a horko. Místy tvoří dominantu lesní vegetace, jinde je jako příměs v porostech jedle Abies cilicica, borovice černé (Pinus nigra subsp. pallasiana) a četných druhů jalovců, např. Juniperus excelsa a Juniperus foetidissima.
Cedrus libani
Popis: Statný neopadavý jednodomý jehličnatý strom dorůstající výšky až 40 m a průměru kmene až 2,5 m, s podélně rozpraskanou borkou a horizontálně uspořádanými větvemi, nejmladší bývají často chlupaté. Jehlice vyrůstají na dlouhých větvích jednotlivě, na krátkých brachyblastech v přeslenech nebo svazečcích, jsou 1–4 cm dlouhé, sivozelené, čtyřhranné, poněkud zploštělé, se 4 kanálky s průduchy, na vrcholu tupě špičaté. Samčí šištice jsou přímé, válcovité; samičí šištice jsou husté, za zralosti rovněž přímé, vejcovité až elipsoidní, 6–9 cm dlouhé a 4–6 cm široké, jejich šupiny jsou dřevnaté, hnědorezavé, při dozrávání se postupně rozpadají. Semena se tvoří po 2 na semenných šupinách, jsou 15–18 mm dlouhá a mají asymetrické, až 25 mm dlouhé blanité křídlo.
Cedrus libani
Ohrožení a ochrana: Cedrové porosty, v minulosti značně exploatované kvůli dřevu, jsou dnes omezeny na nevelký počet lokalit, mnohé jsou chráněny v přírodních rezervacích. Jiným typem ohrožení je nadměrná pastva, znemožňující přirozené zmlazení, a lesní požáry, na něž jsou stanoviště cedrů dosti náchylná. První ochranu cedrů zabezpečil svým dekretem císař Hadrián v roce 118, porosty cedrů se snažili chránit i mamelučtí sultáni ve středověku.
Využití: Cedry měly od prehistorie značný význam: jejich velmi kvalitní, pevné dřevo patřilo odedávna k luxusním stavebním materiálům. Hodí se ke stavbě budov, ale i lodí, z cedrového dřeva byl údajně Šalomounův chrám a královské paláce v Jeruzalémě. Egypťané přidávali cedrovou pryskyřici do směsí určených k balzamování a mumifikaci, využívali je Féničané, Židé, Asyřané, Peršané i Řekové a Římané. Zmínky o cedru najdeme od nejstarších písemných památek, k nimž patří Epos o Gilgamešovi stejně jako Talmud. Cedr je národním stromem Libanonu a jeho silueta je libanonské vlajce.
Cedrus libani
Cedrus libani
Cedrus libani
Fotografováno ve dnech 16. a 19. 5. 2011 (Turecko, pohoří Taurus, Yarpuz a Alacabel Geçidi).