Mezi jihomoravskými Čejkovicemi a Čejčí (okres Hodonín, Hustopečská pahorkatina), se nacházejí tři zemědělsky nevyužívané kopce s prudkými stráněmi stepního charakteru, na nichž najdeme zachovaná xerotermní společenstva s řadou vzácných druhů rostlin. Na mapách se uvádějí jako Čejkovické Špidláky, jejich rozloha činí 17 hektarů a nacházejí se v nadmořské výšce 200–250 m.
Čejkovické Špidláky
Botanickým symbolem zdejšího jara je jistě hlaváček jarní (Adonis vernalis), jehož zlaté trsy ve větším množství možno najít především na východních svazích lokality, kde vykvétá společně s křivatcem vstřícnolistým (Gagea transversalis) a koniklecem velkokvětým (Pulsatilla grandis). Jistě ale zaujme třeba i jen drobná jarní efemera osívka jarní (Erophila verna). Prosluněné jižní svahy Špidláků jsou také domovem kosatce nízkého (Iris pumila), který zde vykvétá i ve své žluté formě, v minulosti byla v této lokalitě zaznamenána dokonce i forma bílá.
Špidláky
V květnu a červnu se Čejkovické Špidláky výrazně promění. Zdejší stráně se obalí do zdravé zeleně stepních travin, ze kterých září řada dalších květů jihomoravského pozdního jara.
Čejkovické Špidláky
V dolních partiích Špidláků a na východních svazích rozkvétají tisíce květů snědku chocholičnatého (Ornithogalum umbellatum), prosazuje se i vítod větší (Polygala major), rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata) a rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum), zvonky sibiřské (Campanula sibirica), ukázal se modřenec chocholatý (Muscari comosum), v několika exemplářích i vzácnější modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum). Poměrně hojný je zde i pryšec mnohobarvý (Euphorbia epithymoides).
Špidláky
Botanickou pohádkou máje jsou zdejší jižní svahy, které zaplavují osiny kavylu Ivanova (Stipa pennata), kavylu vláskovitého (Stipa capillata) a pozornost upoutávají statné rozkvetlé trsy katránu tatarského (Crambe tataria). Katrán, často označovaný jako takzvaný „stepní běžec“, je typickou rostlinou východních kavylových stepí. V maďarských stepích se jeho listy sbíraly jako zelenina a na širých ukrajinských stepích zase vykopávali jeho kořen pro výraznou křenovou chuť. Naše stepi tak rozsáhlé rozhodně nejsou, proto bude lepší si nechat chuť na katrán zajít a chránit jej.
Katrán
V travním porostu se bělají květy mochny bílé (Potentilla alba) a barevný akcent stráním dodávají nekonečné modravé porosty šalvěje luční (Salvia pratensis). Vůní naplňuje vzduch mateřídouška panonská (Thymus pannonicus), na okraji nedalekého pole kvete stále vzácnější černucha rolní (Nigella arvensis). Další vzácné i chráněné druhy zastupuje například třezalka ozdobná (Hypericum elegans), lýkovec vonný (Daphne cneorum), oman oko Kristovo (Inula oculus-christi), sinokvět měkký (Jurinea mollis), velmi vzácný vstavač osmahlý (Neotinea ustulata), nápadný česnek kulatohlavý (Allium sphaerocephalon), k zemi přitisklý kozinec bezlodyžný (Astragalus exscapus), drobný kozinec rakouský (Astragalus austriacus), efektní pryskyřník ilyrský (Ranunculus illyricus) nebo až na koci léta kvetoucí pampeliška pozdní (Taraxacum serotinum). Zcela unikátním je také zdejší výskyt pelyňku Pančičova (Artemisia pancicii), který se u nás v současnosti vyskytuje jen na několika posledních lokalitách na jihu Moravy.
Čejkovické Špidláky
V květnu je na vrcholu kvetení i poměrně vzácná divizna brunátná (Verbascum phoeniceum) a podle nekončícího reje motýlů kolem květů poznáte i užanku lékařskou (Cynoglossum officinale). Častá je tu i pipla osmahlá (Nonea pulla).
Špidláky
V kulturně značně proměněné krajině jihovýchodní Moravy představují Čejkovické Špidláky jednu z posledních rozsáhlejších stepních lokalit, ve které je ještě stále možné najít skoro původní obraz květeny panonské oblasti.
Čejkovické Špidláky
Fotografováno v průběhu let 2003, 2004 a 2005.