Syn.: Aegialophila cretica Boiss. et Heldr., Centaurea cretica (Boiss. et Heldr.) Nyman, non (L.) Spreng.
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Centaurea aegialophila
Rozšíření: Severovýchodní Středozemí – Kréta, Kypr a jižní pobřeží Turecka (mezi městy Antalya a Adana).
Ekologie: Roste na pobřežních písčinách i na skalnatých útesech, většinou v dosahu mořského příboje, na Kypru se vyskytuje i na skalách v pohoří Troodos. Kvete od března do srpna.
Centaurea aegialophila
Popis: Vytrvalá bylina, jen 3–5(–20) cm vysoká, lodyha je velmi zkrácená. Listy vyrůstají v přízemní růžici, jsou řapíkaté, dosti proměnlivého tvaru, většinou v obrysu vejčité, zelené, šedozelené až červeně naběhlé, lyrovitě peřenodílné až peřenosečné, s 0–4 postranními laloky, koncový lalok je zřetelně největší. Úbory jsou vejcovité, 1,8–2,5 cm dlouhé a 1,3–1,7 cm široké; prostřední zákrovní listeny mají na vrcholu přívěsek s úzkým, celokrajným, průsvitným blanitým lemem a 1–4 mm dlouhý koncový trn; květy jsou růžové, někdy jsou květy ve středu úboru bílé, okrajové paprskují. Nažky jsou 4,5–5 mm dlouhé, hustě přitiskle chlupaté, s víceřadým, péřitým chmýrem.
Ohrožení a ochrana: V Řecku je Centaurea aegialophila zařazena k ohroženým druhům (VU) a chráněna zákonem.
Využití: Mladé květy se používají v mediteránní kuchyni podobně jako artyčoky, uplatnění dříve nacházely i v místní tradiční medicíně.
Centaurea aegialophila
Centaurea aegialophila
Fotografováno dne 29. 3. a 31. 3. 2010 (Kypr, západní pobřeží poloostrova Akamas a Petra Tou Romiou).