Syn.: Centaurea cephalariifolia Willk., Centaurea camusii Sennen, Centaurea macrolopha Sennen, Centaurea polytricha Sennen, Centaurea scabiosa var. cephalariifolia (Willk.) O. Bolòs et Vigo, Colymbada cephalariifolia (Willk.) Holub
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Centaurea scabiosa subsp. cephalariifolia
Rozšíření: Jihozápadoevropský poddruh velmi proměnlivého a téměř celoevropsky rozšířeného druhu, vyskytuje se v severovýchodní polovině Pyrenejského poloostrova, zasahuje i do jižní Francie.
Ekologie: Roste v sušších trávnících, na mezích, kolem cest, v lesních lemech, na pasekách a v křovinách, v nadmořské výšce 400–2000 m. Kvete v červnu až říjnu.
Centaurea scabiosa subsp. cephalariifolia
Popis: Vytrvalá bylina, 30–50(–90) cm vysoká, s lodyhou přímou, v horní části chudě větvenou, žebrovanou, lysou nebo řídce chlupatou. Listy jsou střídavé, peřenosečné, dolní jsou řapíkaté, segmenty podlouhlé až čárkovité, celokrajné až zubaté nebo laločnaté, roztroušeně drsně chlupaté, v obrysu až 40–16 cm velké, střední a horní listy jsou menší, krátce řapíkaté až přisedlé. Úbory vyrůstají jednotlivě, někdy po 2–3, na dlouhých stopkách, zákrovy jsou vejcovité, o průměru 1,2–2,3 cm, na bázi zaoblené. Zákrovní listeny jsou uspořádané v 6–8 řadách, jsou vejčité, 6–7 mm široké, zelenožluté, na vrcholu s tmavě hnědým trojúhelníkovým žebrovaným přívěskem lemovaným světlými třásněmi. Květy jsou trubkovité, růžově fialové; vnější sterilní květy 2,5–4 cm dlouhé s 3–5 čárkovitě kopinatými cípy vykvétají dřív, vnitřní jsou oboupohlavné, 2–2,6 cm dlouhé s 5 cípy a nektarovými žlázkami. Plodem je nažka asi 5 mm dlouhá, s krátkým chmýrem.
Centaurea scabiosa subsp. cephalariifolia
Centaurea scabiosa subsp. cephalariifolia
Centaurea scabiosa subsp. cephalariifolia
Fotografováno dne 17. 7. 2015 (Španělsko, Pyreneje, NP Ordesa y Monte Perdido).