Syn.: Centaurea axillaris var. ochroleuca (Puschk. ex Willd.) Boiss., Centaurea fischeri subsp. cheiranthifolia (Willd.) Sosn., Centaurea fischeri subsp. ochroleuca (Puschk. ex Willd.) Sosn., Centaurea ochroleuca Willd., Cyanus cheiranthifolius (Willd.) Soják
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Centaurea cheiranthifolia
Rozšíření: Pochází z Kavkazu, roste na ruské i gruzínské straně; dále zasahuje do Arménie a severovýchodního Turecka.
Ekologie: Stanovištěm jsou kamenité a travnaté svahy, jakož i řídké borové nebo březové lesíky. Vystupuje až do nadmořské výšky kolem 2700 m.
Centaurea cheiranthifolia
Popis: Vytrvalá bylina s oddenkem zakončeným listovou růžicí, lodyhy jsou úžlabní, poléhavé až vystoupavé, 10–50 cm vysoké, jednoduché nebo v horní části chudě větvené, dosti hustě, často vločkovitě chlupaté. Listy v růžici jsou kopinaté, 5–13 cm dlouhé a 1–4,5 cm široké, celistvé nebo s 1–2(–3) páry úkrojků nebo zubů; lodyžní listy jsou střídavé, kopinaté až čárkovitě kopinaté, krátce sbíhavé, celokrajné nebo s oddálenými zuby. Úbory jsou často jednotlivé, s vejcovitým až téměř kulovitým zákrovem 18–25 mm dlouhým, zákrovní listeny jsou černohnědě lemované, lem sbíhá až téměř k bázi a nese husté, 2,5–4 mm dlouhé třásně; květy jsou nálevkovité, bělavé, okrajové jsou 3,5–5(–6) cm dlouhé, nápadně paprskující. Nažky jsou 5,5–6 mm dlouhé, s chmýrem 1–3 mm dlouhým.
Poznámka: V areálu někteří autoři rozlišují varietu purpurascens, která má červenofialové nebo modrofialové květy; není vyloučeno, že k ní se vztahuje jméno Centaurea fischeri. Tato odchylka mívá obvykle větší úbory a kratší chmýr, nevylučuje se u ní i vyšší taxonomická hodnota. Červenofialové květy převažují i u dalšího blízkého typu (Centaurea willdenowii), který je s druhem C. cheitanthifolia v současné literatuře nejčastěji spojován na úrovni poddruhu.
Centaurea cheiranthifolia
Centaurea cheiranthifolia
Fotografovala Věra Svobodová, dne 15. 9. 2017 (Gruzie, NP Kazbegi).