Syn.: Centaurea ambigua subsp. nigra (Fiori) Pignatti, Centaurea parlatoris subsp. nigra (Fiori) Dostál
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Centaurea delucae
Rozšíření: Endemit nejvyšších horských skupin centrálních Apenin ve střední Itálii, roste např. v masivech Monti Sibillini, Gran Sasso, Velino a Majella.
Ekologie: Roste na otevřených balvanitých sutích v nadmořských výškách 1500–2500 m.
Popis: Vytrvalá bylina vysoká 10–30 cm; lodyhy jsou přímé nebo vystoupavé, podobně jako listy šedě pavučinatě chlupaté. Listy jsou střídavé, nejstarší jsou kopinaté, 5–8 cm dlouhé a asi 1 cm široké, celokrajné, špičaté, poněkud mladší nesou na bázi pár laloků; střední a horní lodyžní listy jsou peřenosečné, 3–10 cm dlouhé, špičaté, s hrotem, po stranách s čárkovitými, 1–2,2 cm dlouhými a 1–2 mm širokými úkrojky. Úbory jsou zpravidla jednotlivé; zákrov má 1,5–2 cm v průměru; zákrovní listeny jsou přitisklé, s tmavým blanitým a na okraji třásnitým přívěskem, třásně jsou asi 2 mm dlouhé a zejména na konci světlé; koruna je nálevkovitá, sytě růžová. Nažky jsou asi 3 mm dlouhé, s krátkým chmýrem.
Poznámka: Význačný druh ze skupiny kolem Centaurea cineraria a Centaurea parlatoris. Do okruhu těchto druhů se řadí větší počet druhů rostoucích v horách jižní Evropy a význačných často velmi malými areály.
Centaurea delucae
Centaurea delucae
Centaurea delucae
Centaurea delucae
Fotografováno dne 16. 9. 2013 (fotografované rostliny pocházejí z kultury – Francie, Jardin botanique alpin du Lautaret).