Jsou druhy, na které bylo během staletí nazíráno co do systémového zařazení rozdílně, často byly přesouvány mezi příbuznými rody nebo se dále druhově upřesňovaly. O chrpě modré toto říci nemůžeme, považujeme jej za nezaměnitelný a jednoznačný druh už od dob Linného.
Přesto, srovnáme-li klíčový popis chrpy modré v minulosti a dnes, zjistíme drobné odlišnosti, a to zejména ve slovní a morfologické charakteristice, která je vztažena k dobovým zvyklostem popisu rostliny. Podivit se můžeme také jazyku, kdy se pojmy mnohdy jazykovým tvarem lišily od dnešních. Však posuďte sami a vězte, že nejde o překlepy.

_______________________________________

Chrpa

Sloboda, Daniel (1852): Rostlinictví, čili Návod k snadnému určení a pojmenování rostlin v Čechách, Moravě a jiných zemích rakouského mocnářství domácích. – Spisů musejních číslo XLII., v Praze, V Kommissí u Fr. Řivnáče, 736 stran.
Listy nesbíhavé, čárkovitě kopovité; dolejší na dolejšku zubaté, kořenní opak vejčitě kopovité, na dolejšku protisečné, na rubu málo vlnaté. Prut větevnatý, 1–2 stř. zdélí, s 1květými větvemi. Šupiny černohnědě obroubené, třepenaté. Vnitřní kvítky červeněmodré, krajní modré; však i bílé, červené. Čmýř zdélí nažky. Na rolích mezi osetím, všudy. Čn. Srp. Charpa sinokvět; modrák

Centaurea Cyanus. L.

______________________________________

Ladislav Čelakovský (1879): Analytická Květena Česká. Nákladem F. Tempského, v Praze, 414 stran.
Centaurea
1. Lístky zákrovu nahoře se suchomázdřitým barevným krajem neb přívěskem. Květy krajní namnoze větší, paprskující.
2. Suchomázdřitá část co obruba as od polovice lístku začínající, nahoře širší, hřetenitě třepenitá.
6. Listy dolení řapíkaté, hoření přisedlé. Chmýr zdéli nažky.
7. C. cyanus L. Kořen 1-letý, vřetenovitý. Listy čárkovité neb čárkovito-kopinaté, hoření celokrajné, dolení na zpodu zubaté až peřeno-klané. Kor. krajní modré, vnitřní fijalové, zřídka všecky bílé, růžové neb hnědofijalové. (Chrpa polní, modrák. Kornblume).

______________________________________

Formánek, Edvard (1887): Květena Moravy a rakouského Slezska. – Nákladem spisovatelovým, v Brně, 1474 stran.
Centaurea cyanus L. (Chrpa polní). Lodyha přímá, jednoduchá nebo slabě větvitá, pavučinatě vlnatá. Listy měkké, čárkovitě kopinaté neb čárkovité, hořejší celokrajné, dolejší na spodu zubaté až peřenoklanné. Úbory na prodloužených větvích jednotlivé. Lístky zákrovní bez nervů, s hnědou neb bělavou, třísnitou obrubou. Květy krajní nálevkovité, v terči trubkovité. Chmýr zdéli nažky. Kořen jednoletý, vřetenovitý. V. 0.30–0.60 m. Koruny krajní modré, vnitřní fialové, zřídka bílé (f. albiflora), růžové neb hnědofialové.

_______________________________________

Polívka, František (1900): Názorná květena zemí koruny české, svazek III. – nákladem R. Prombergra, v Olomouci.
Chrpa polní neboli modrák (Centaurea cyanus L., Kornblume), jest 1letá, zřídka 2letá, namnoze větevnatá, více méně pavučinatě vlnatá bylina s měkkými, přisedlými, čárkovitými až čárkovitě kopinatými, celokrajnými listy; v dolejší části lodyhy jsou listy zubaté až peřenoklané, v době květu však bývají obyčejně již uschlé. Úbory, rozvíjející se hlavně v červnu a červenci, spočívají jednotlivě na koncích prodloužených větví. Mají vejčitý, střechovitý zákrov složen z listenů na okraji hnědých neb bělavých, suchomázdřitých, třásnitých, a obsahují oboje květy: uprostřed plodné, s korunami trubkovitými, na okraji v 5 úzkých uštů rozeklanými, barvy obyčejně fialové; na obvodě jalové bez pestíku i bez tyčinek, s korunami mnohem většími, kornoutovitými, hluboce zubatými, barvy jasně modré, zřídka i s květy vnitřními barvy bílé nebo růžové. Obvodové květy, vytvářející úhledný paprsek, nemají jiného účele nežli zvyšovati nápadnost úborů, aby k nim zalétal hmyz přenášející pyl. Jest toho rostlině tím více třeba, poněvadž nevoní a roste obyčejně v hustém obilí, od jehož stébel ovšem jasně modrá barva zdaleka se odráží.