CENTROSEMA MACROCARPUM Benth.

Syn.: Bradburya macrocarpa (Benth.) Kuntze, Centrosema lisboae Ducke, Centrosema magnificum Malme
Čeleď: Fabaceae Lindl. – bobovité
Centrosema macrocarpum
Rozšíření: Vyskytuje se na dosti rozsáhlém území od jižního Mexika přes celou Střední Ameriku, v Jižní Americe až po Bolívii a Brazílii.
Ekologie: Stanovištěm jsou sušší borové nebo stálezelené lesy, ale i druhotná vegetace, vystupuje do nadmořské výšky 1300 m.
Centrosema macrocarpum
Popis: Statná liána, velmi vzácně i keř, dorůstá výšky až 3 m; stonky jsou zaobleně hranaté, v mládí pýřité, olysávající. Listy jsou střídavé, trojčetné; řapík je 2,5–10 cm dlouhý; lístky jsou vejčité až kopinaté, 4–10(–15) cm dlouhé a 2–5,5(–7) cm široké, na líci brvité, na rubu měkce pýřité, na vrcholu špičaté až zašpičatělé; palisty jsou drobné, trojúhelníkovité. Květenství je úžlabní hrozen s 1–1,5 cm dlouhými listenci; kalich je krátce zvonkovitý, 0,9–2,1 cm dlouhý, cípy jsou nestejné; koruna dorůstá 3–6 cm v průměru, je bělavá nebo žlutavá, pavéza je příčně obdélníkovitá až téměř okrouhlá, na bázi s kratičkou ostruhou, uprostřed s podélnými hnědofialovými skvrnami, křídla jsou stejně dlouhá jako člunek, člunek je zakřivený; 9 tyčinek srůstá do trubky, jediná je volná; gyneceum tvoří jediný plodolist se svrchním semeníkem a mnoha vajíčky. Lusk je čárkovitý, 10–20 cm dlouhý a 6–7 mm široký, podél dolního švu kýlovitý, podél horního švu výrazně křídlatý.
Využití: Rostliny mají vysokou nutriční hodnotu pro pasoucí se dobytek a jsou občas přisévány do směsí pícnin. Jsou odolné vůči suchu a lze je pěstovat i na velmi chudých, kyselých půdách a na toxických půdách s vysokým obsahem hliníku a manganu.
Centrosema macrocarpum
Centrosema macrocarpum
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 23. 2. 2009 (Kostarika, NP Rincón de la Vieja, Azufrales).