Syn.: Scabiosa gigantea Ledeb., Cephalaria elata (Hornem.) Schrad., Cephalaria tatarica (L.) Schrad. sensu auct.
Čeleď: Dipsacaceae Juss. – štětkovité
Cephalaria gigantea

Cephalaria gigantea

Rozšíření: Kavkaz (Gruzie, Ázerbájdžán, Arménie, přilehlé oblasti jižního Ruska) a severní Turecko. Sekundárně rozšířen také v centrální části Středozemí (Itálie) a v Severní Americe (východní Kanada, sever USA). U nás nepůvodní druh, občas se pěstuje a snadno zplaňuje, vyskytuje se však jen vzácně v různých oblastech ČR.
Ekologie: Ve své domovině roste na vlhkých horských loukách a podél vodních toků. U nás vyhledává vlhké i sušší půdy bohaté na živiny, roste např. ve starých opuštěných zahradách, ovocných sadech, podél cest, v příkopech a na podobných stanovištích v blízkosti lidských sídel.
Cephalaria gigantea
Popis: Vytrvalá bylina s dlouhými vřetenovitými kořeny, (70–)140–250 cm vysoká. Lodyha přímá, vidlanovitě větvená, dutá, na bázi řídce chlupatá, oblá, výše lysá a jemně rýhovaná. Přízemní i lodyžní listy řapíkaté, až 50 cm dlouhé, pýřitě chlupaté, v obrysu obvejčité až eliptické, lyrovitě peřenosečné, úkrojky nepravidelně pilovité. Květy v polokulovitých strboulech, které dosahují průměru až 5 cm, okrajové květy nápadně paprskující, zákrovní listeny přitisklé, široce vejčité, 7–9 mm dlouhé, koruna nažloutlá. Plodem jsou vřetenovité, 8–10 mm dlouhé nažky. Kvete od června do srpna.
Cephalaria giganteaCephalaria gigantea
Cephalaria giganteaCephalaria gigantea
Využití: Občas se pěstuje na zahradách jako ozdobná trvalka a medonosná rostlina. V kořenech byly nalezeny triterpenové saponiny pojmenované giganteosidy, které jsou předmětem farmakologického výzkumu.
Cephalaria gigantea
Fotografováno ve dnech 15. a 22. 6. 2008 (Cvrčovice, Přírodní památka Včelín).