Syn.: Scabiosa gigantea Ledeb., Cephalaria elata (Hornem.) Schrad., Cephalaria tatarica (L.) Schrad. sensu auct.
Čeleď: Dipsacaceae Juss. – štětkovité
Rozšíření: Kavkaz (Gruzie, Ázerbájdžán, Arménie, přilehlé oblasti jižního Ruska) a severní Turecko. Sekundárně rozšířen také v centrální části Středozemí (Itálie) a v Severní Americe (východní Kanada, sever USA). U nás nepůvodní druh, občas se pěstuje a snadno zplaňuje, vyskytuje se však jen vzácně v různých oblastech ČR.
Ekologie: Ve své domovině roste na vlhkých horských loukách a podél vodních toků. U nás vyhledává vlhké i sušší půdy bohaté na živiny, roste např. ve starých opuštěných zahradách, ovocných sadech, podél cest, v příkopech a na podobných stanovištích v blízkosti lidských sídel.
Popis: Vytrvalá bylina s dlouhými vřetenovitými kořeny, (70–)140–250 cm vysoká. Lodyha přímá, vidlanovitě větvená, dutá, na bázi řídce chlupatá, oblá, výše lysá a jemně rýhovaná. Přízemní i lodyžní listy řapíkaté, až 50 cm dlouhé, pýřitě chlupaté, v obrysu obvejčité až eliptické, lyrovitě peřenosečné, úkrojky nepravidelně pilovité. Květy v polokulovitých strboulech, které dosahují průměru až 5 cm, okrajové květy nápadně paprskující, zákrovní listeny přitisklé, široce vejčité, 7–9 mm dlouhé, koruna nažloutlá. Plodem jsou vřetenovité, 8–10 mm dlouhé nažky. Kvete od června do srpna.
Využití: Občas se pěstuje na zahradách jako ozdobná trvalka a medonosná rostlina. V kořenech byly nalezeny triterpenové saponiny pojmenované giganteosidy, které jsou předmětem farmakologického výzkumu.
Fotografováno ve dnech 15. a 22. 6. 2008 (Cvrčovice, Přírodní památka Včelín).
