Syn.: Cerbera dilatata Markgr., Cerbera forsteri Seem., Cerbera lactaria Buch.-Ham. ex Spreng., Excoecaria ovatifolia Noronha, nom. inval., Odollamia malabarica Raf., Tanghinia lactaria (Buch.-Ham. ex Spreng.) G. Don, Tanghinia odollam (Gaertn.) G. Don
Čeleď: Apocynaceae Juss. – toješťovité
Cerbera odollam
Rozšíření: Pochází z indického subkontinentu, kde roste v pobřežních oblastech a přesahuje i na Srí Lanku. Původní je zřejmě i v Malajsii, v Indonésii a snad i na jihu Filipín.
Ekologie: Charakteristickým stanovištěm jsou zaplavované břehy vodních toků a nádrží, roste i na přechodu formace mangrove do pobřežních porostů, ale nesnáší příliš vysoké zasolení.
Cerbera odollam
Popis: Menší stálezelený mléčící stromek vysoký 6–17 m; větve jsou pevné, přeslenitě uspořádané. Listy jsou střídavé, řapík je 2–5 cm dlouhý, čepel je obvejčitá až obkopinatá, 12–30 cm dlouhá a 3–7 cm široká, s 20–30 páry kolmo odkloněných žilek, lysá, na bázi klínovitá, celokrajná, na vrcholu zašpičatělá až špičatá. Květenství je koncová vrcholičnatá lata na dlouhé stopce; květní stopky jsou 1–2,5 cm dlouhé; květy jsou 5četné; kalich je rozdělen na kopinaté cípy 1–2 cm dlouhé; koruna je řepicovitá, v ústí trubky poněkud rozšířená, bílá a v ústí žlutá, korunní trubka je 1,5–2 cm dlouhá, cípy jsou šikmo eliptické, srpovitě zahnuté, levotočivé, 2–3,5 cm dlouhé; tyčinek je 5, přirostlých v polovině délky korunní trubky; gyneceum tvoří 2 částečně srostlé plodolisty. Plodem je peckovice (obvykle se vyvíjí jen jeden plodolist), téměř kulovitá, 6–9 cm v průměru, zelená a za zralosti narůžovělá, s 1–2 semeny.
Využití: Díky ozdobným květům se často pěstuje a vysazuje i mimo oblasti přirozeného výskytu. Zejména semena obsahují prudce jedovatý glykosid cerberin; rostlina bývala využívána k travičství i k sebevraždám.
Cerbera odollam
Cerbera odollam
Cerbera odollam
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 15. 4. 2005 (Srí Lanka, Dodanduwa).