Syn.: Siliquastrum orbicularis Moench
Česká jména: žmarlika nejtupější (Presl 1846), žmarlika, strom Jidášův (Polívka 1912), zmarlika Jidášova (Dostál 1989, Mareček 1994, Kubát 2002)
Slovenská jména: žmarlika šešulinatá, Júdášův strom, jidášník (Reuss 1853), judášovec strukový (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Fabaceae Lindl. – bobovité
Rozšíření: Východní Středozemí (jihovýchodní Evropa, Malá Asie, mediteránní oblast Blízkého východu), Irák a Írán. Pěstuje se i ve střední Evropě, je uveden už v soupisu rostlin zahrady u českého zámku Hluboš z roku 1808.
Ekologie: Roste v macchii, v lesních lemech, na kamenitých a skalnatých svazích.
Popis: Opadavý keř až menší strom, 5–10(–13) m vysoký, kmen je nepravidelný, borka je vrásčitá, šedohnědá, letorosty červenohnědé, listy raší většinou až po rozkvětu, jsou střídavé, řapíkaté, lysé, okrouhlé se srdčitou bází, na vrcholu zaoblené až mělce vykrojené, 7–12 cm dlouhé. Květy vyrůstají ve svazečcích po 3–7 přímo z větví (kauliflorie), jejich koruna je motýlovitá, až 1,5 cm dlouhá, pavéza i křídla jsou kratší než člunek, barva růžová. Vykvétají od března do května, plodem je lusk.
Využití: V Mediteránu se lusky používají v lidové medicíně i místní kuchyni, květní poupata se nakládají do octového nálevu.
Poznámka: Zmarlika Jidášova se s oblibou pěstuje v zahradách a parcích jako okrasná dřevina, v době květu dokáže upoutat tento druh výraznou pozornost. V kultuře je i bělokvětá forma.
Anglické národní jméno Judas Tree – stejně jako české druhové jméno – upomíná na biblického Jidáše, který se údajně na tomto stromě oběsil poté, co zradil Ježíše. V 19. století se pro tento strom používala i česká lidová jména Jidášník, jidášový strom nebo planý svatojánský chléb (Presl 1846).
Fotografováno ve dnech 28. 3. 2010 (Ladislav Hoskovec: Kypr, pohoří Troodos) a 5. 10. 2011 (Naďa Gutzerová: Chorvatsko, Skradin).