Syn.: Ceropegia monteiroae Hook. f., Ceropegia sandersoniae Hook. f.
Česká jména: svícník (Presl 1846)
Čeleď: Apocynaceae Juss. – toješťovité; Asclepiadaceae R. Br. – klejichovité
Ceropegia sandersonii
Rozšíření: Druh jihovýchodu Jihoafrické republiky, vyskytuje se v provinciích KwaZulu-Natal a Eastern Cape, zasahuje i do Svazijska a jižního Mosambiku. Do Evropy se dostal v roce 1868, poprvé jej viděli v Kew.
Ekologie: Roste v křovinách a lesních lemech, na březích vodních toků, stoupá až do nadmořské výšky okolo 1000 m.
Popis: Popínavá sukulentní liána, s lodyhou 1–3 m dlouhou, lysou. Listy jsou vstřícné, řapíkaté, kopinaté, vejčité až srdčité, 2–5 cm dlouhé a 1,2–2,5 cm široké, dužnaté, na bázi zaokrouhlené až srdčité, celokrajné, na vrcholu špičaté, lysé; listeny jsou šídlovité. Květy vyrůstají v úžlabí listů po 2–4, jsou stopkaté až 7 cm dlouhé; kališní lístky jsou drobné, šídlovité až úzce kopinaté, špičaté, lysé; koruna je bělozelená, lysá, jen na okraji chlupatá, korunní trubka je zakřivená, nálevkovitá, 5cípá, jednotlivé cípy jsou ve své horní části srostlé a vytvářejí nad květní trubkou velmi nápadnou deštníkovitou koronu. Plodem je měchýřek.
Využití: Tato v květu poněkud bizarní rostlina se s oblibou pěstuje dosti často rovněž v Evropě, především ve sklenících, ale i v domácnostech. Preferuje spíš stinnou či polostinnou polohu a během léta i pravidelnou zálivku.
Ceropegia sandersonii
Ceropegia sandersonii
Ceropegia sandersonii
Ceropegia sandersonii
Ceropegia sandersonii
Fotografováno dne 21. 7. 2016 (Polsko, Vratislav, Ogród Botaniczny Uniwersytetu Wrocławskiego).