Na severním okraji obce Lidečko (okres Vsetín) se nachází výrazný skalní výchoz dobře viditelný z blízké státní silnice nebo železniční tratě Vsetín – Horní Lideč. Rozloha chráněného území je pouhých 0,426 hektaru a je chráněno od roku 1966. Skalní výchoz je tvořen vypreparovanými pískovci magurského flyše do schodovitě uspořádaných kvádrů. Skalní hradba je dlouhá asi 150 m a vysoká až 25 m, je mírně ukloněná směrem do průlomového údolí říčky Senice.
Čertovy skály
Skály jsou hojně využívány horolezci a nachází se na nich téměř stovka lezeckých cest. Ty najdeme jen na východní straně skal, zatímco západní stranu lze pohodlně projít pěšky po modré turistické značce a vystoupit na některé nižší skalní stupně. Tato značka vede až k jižnímu konci skal, odkud je možné se vrátit do Lidečka po pěšině, kterou využívají horolezci.
Čertovy skály
Vegetace přírodní památky je velmi chudá. To je způsobeno nejen písčitými, na živiny chudými půdami, ale především intenzivním sešlapem. Na skalách se sice nacházejí i drobné tvary mikroreliéfu, ale vzhledem k intenzivnímu lezení nebývají příliš porostlé vegetací. Zajímavé jsou samozřejmě porosty borovice lesní (Pinus sylvestris) vyrůstající ze skalních štěrbin, anebo jeden miniaturní stromek smrku ztepilého (Picea abies) vyrůstající se štěrbiny na jižním konci skal. Za pozornost rozhodně stojí pěkné stromy jedle bělokoré (Abies alba), které rostou na západní straně skal. V jejich korunách roste i vzácné jmelí jedlové (Viscum album subsp. abietis). Vyskytují se zde i další běžnější druhy dřevin, mezi kterými nejvíce zaujme jeden keř jalovce obecného (Juniperus communis) objevující se na vrcholu jedné nepřístupné skály. Jeho výskyt zde je důkazem, že semena jalovce roznášejí ptáci.
Čertovy skály
Skalní štěrbiny jsou poměrně chudě porostlé vegetací, místy z nich vyrůstá i bez hroznatý (Sambucus racemosa), jinak v nich roste borůvka (Vaccinium myrtillus), metlička křivolaká (Avenella flexuosa) nebo vřes obecný (Calluna vulgaris). Z mechorostů je hojnější ploník ztenčený (Polytrichastrum formosum) nebo čtyřzoubek průzračný (Tetraphis pellucida). Skalní lezení samozřejmě nepřeje ani růstu lišejníků, některé korovité lišejníky je možno vidět na západní straně skal. Ani kapradiny zde nejsou příliš hojné, jen vzácně zde roste sleziník severní (Asplenium septentrionale). Rostou spíše na osypech pod skalami na východní straně, kde můžeme vidět papratku samičí (Athyrium filix-femina) nebo kapraď samec (Dryopteris filix-mas). V těchto místech roste i několik keříčků vřesu obecného (Calluna vulgaris) nebo jestřábník zední (Hieracium murorum).
Čertovy skály
Součástí chráněného území jsou i větší plochy osypových svahů pod východní stranou skal. Ty bývaly dříve paseny, ale zřejmě po vyhlášení chráněného území bylo od pastvy upuštěno a tyto svahy zarostly náletem dřevin a křovin. V současnosti jsou vysekávány a bylo necháno jen několik vzrostlých borovic lesních (Pinus sylvestris), mladších dubů letních (Quercus robur), skupinka smrků (Picea abies) nebo i několik ovocných stromů. Ty poněkud zakrývají výhled na skály, které podle historických snímků bývaly v první polovině 20. století téměř bez dřevin.
Čertovy skály
I když v chráněném území nerostou žádné významné druhy rostlin, stojí za návštěvu. Z přístupných vrcholků skal je pěkný výhled do údolí s obcí Lidečko. Dále jsou snadno přístupné ze silnice od stejnojmenného motorestu a lze přes ně dojít z Pulčínských skal (NPR Pulčín-Hradisko), které byly vyhlášeny chráněnými stejnou vyhláškou jako Čertovy skály, až na další zajímavé místo Lačnovské skály. Všechny tyto skalní výchozy spojuje naučná stezka Vařákovy paseky. Tabule této naučné stezky pod Čertovými skalami samozřejmě zmiňuje místní legendu, podle které skály získaly jméno.
Čertovy skály
Fotografováno ve dnech 18. 8. 2013 a 3. 5. 2015.