Zámecký park Červená Lhota

K nejromantičtějším zámkům u nás jistě patří Červená Lhota. Zámeček tyčící se na ostrůvku nad vodní hladinou je půvabnou dominantou okolní krajiny.

Červená Lhota

Na místě dnešního zámku byla nejprve vybudována gotická tvrz. Ta stávala na skalnatém výběžku, kolem kterého protékal potok, žádná rozsáhlejší vodní plocha zde ještě tehdy nebyla. Hráz rybníka byla postavena patrně až v průběhu 16. století, ale ani potom tvrz nestála na ostrově. Byla spojena s okolní krajinou skalnatou šíjí. V letech 1542–55 byla původní gotická tvrz přebudována na renesanční zámek, v letech 1658–78 – tedy v době, kdy zde sídlili Slavatové – byly na zámku prováděny úpravy barokní.

Červená Lhota

V roce 1835 se stal majitelem zámku Heinrich Eduard Schönburg-Hartenstein, v držení tohoto rodu zůstal zámek až do roku 1945. V době jejich správy proběhla na zámku přestavba pseudogotická (1841–63), na počátku 20. století pak přestavba neorenesanční, která dala zámku podobu dnešní. Zahradních prvků v bezprostředním okolí zámku není mnoho. Přímo na ostrůvku u zámku byl zřízen maličký formální parter s broderií a růžovým záhonem, jsou sem umisťovány i exotické rostliny v přenosných nádobách.

Červená Lhota

Na jižním břehu Zámeckého rybníka se v 19. století nacházela poměrně rozsáhlá obora. Ta se bohužel do dnešních dnů nedochovala, jen nejbližší okolí rybníka je pozůstatkem dřívější rozsáhlejší krajinářské úpravy. Na severovýchodním břehu najdeme kolem kaple Nejsvětější Trojice ze 16. století dodnes menší park.

Červená Lhota

Od kaple se nabízí pěkný průhled k zámecké budově, okolí kaple je volně osázeno trvalkami, nachází se tu stará lipová alej a staré duby. Ve větší skupině jsou tu vysázeny pěnišníky, najdeme tu i některé další dřeviny, jako například zeravy (Thuja occidentalis), tsugu (Tsuga canadensis), cypřišky (Chamaecyparis spp.) nebo červenolistý buk (Fagus sylvatica ´Atropunicea´) a jiné.

Červená Lhota

Zámek v Červené Lhotě je spojován se jménem hudebního skladatele Karla Ditterse z Dittersdorfu (1739–99). Baron Ignác von Stillfried ho v roce 1795 pozval na své panství poté, co byl propuštěn ze služeb na Jánském Vrchu v Javorníku ve Slezsku. V dopise Dittersovi tehdy napsal: Na panství, které jsem si v Čechách koupil, jsou tři obytné domy. Přijeďte sem i s celou svou rodinou. Hlady Vás tu umřít nenechám a můžeme tady žít pospolu. Ditters si tohoto pozvání vážil, prohlásil, že kdyby nenašel takového dobrodince, zahynul by v nedostatku a bídě. Ubytoval se na nedalekém statku Nový Dvůr. Avšak i tak ve svých Pamětech uvádí: Tak tu sedím v Čechách v táborském kraji na panství svobodného pána Stillfrieda v Červené Lhotě už téměř dva roky. I když tu mám celé zaopatření pro sebe i pro svou rodinu, cítím se jako žebrák. Příliš velké štěstí zde tedy na Ditterse nečekalo.

Červená Lhota

Fotografováno dne 4. 7. 2009.