Andrea Cesalpino (Andreas Caesalpinus) se narodil 6. června 1519 v Arezzu, zemřel 23. února 1603 v Římě. Velmi významný italský botanik, jeden ze zakladatelů moderní botaniky.

Studoval na univerzitě v Pise medicínu u R. Colomba, botaniku u L. Ghiniho. V roce 1551 získal titul doktora medicíny. V té době byly zakládány první botanické zahrady, např. v roce 1546 v Padově, v roce 1547 v Pise (založil a řídil L. Ghini). V roce 1555 se stal profesorem medicíny a po Ghinim ředitelem botanické zahrady v Pise. Podnikal botanické výzkumné cesty v různých částech Itálie. Stal se osobním lékařem papeže Klimenta VIII. a působil v Římě jako profesor medicíny na univerzitě La Sapienza a vedoucí římské botanické zahrady, kterou založil v roce 1566 jeho žák Michele Mercati.
Psal práce filozofické, nejdůležitější z nich je dílo Quaestionum peripateticarum libri V (1569). Zabýval se také fyziologií a vytvořil mylnou teorii o krevním oběhu, tzv. chemické cirkulaci, která by probíhala jako opakované vypařování a kondensace krve. Zajímal se o chemii, mineralogii, geologii, napsal De metallicis libri tres (Řím 1596).
V jeho botanických pracích nalezneme první pokus o vědeckou klasifikaci kvetoucích rostlin podle plodů a semen, počátky morfologie a fyziologie rostlin, je považován za jednoho z největších botaniků 16. století. Nejdůležitějším botanickým dílem je De plantis libri XVI (Florencie 1583). Jako dodatky k této práci vydal Appendix ad libros de plantis et quaestiones peripateticas (Řím 1603). Jako jeden z prvních botaniků si zpracoval herbář, který je ve sbírkách Museo di Storia Naturale di Firenze ve Florencii, obsahuje 768 druhů rostlin.

Linné ho uznával jako předchůdce vědecké botaniky, jako prvního systematika. Při botanických citacích se používá jméno CESALPINO. C. Plumier na jeho počest pojmenoval rod, Linné toto jméno přijal: Caesalpinia L., sapan, Caesalpiniaceae; druhová jména Butomus caesalpini, Polygala caesalpini, Tithymalus caesalpini.
Caesalpinia