Ještě nikdy nebyla absence českých národních jmen rostlin tam výrazná, jako v posledních dvaceti letech. Státní hranice přestaly být neprostupné, navíc nové technologie umožňují během okamžiku navázat kontakt i s nejodlehlejšími kouty planety. Exotika už vůbec není synonymem pro nedostupnost, cokoli může být během chviličky tady – na záhoně, ve skleníku, či třeba jen na fotografii v počítači, je úplně jedno jak, ale prostě TADY! To pociťujeme velmi dobře i my v naší redakční poště.
Naprosto nejrozšířenějším typem dotazu, který od čtenářů dostáváme, je žádost o sdělení českého jména rostliny, přitom usilovnost některých tazatelů dopátrat se jakéhokoli přijatelného českého jména je přímo nezlomná. Neobstojí před nimi naše dobře míněné tvrzení, že „tento druh žádné české jméno nemá“ – klidně nám odhrknou, že jsme je tedy absolutně neuspokojili. A mají pravdu! Situace v českých jménech rostlin je skutečně neuspokojivá, ba přímo žalostná. Nevěříme, že sami profesionální botanikové tento problém někdy vyřeší, neexistuje sebemenší šance, že by v brzké době vznikla reprezentativní databáze nových (ale třeba i jen starých) českých jmen rostlin. Pokud nezačneme česká jména vytvářet a předkládat veřejnosti sami, můžeme se při podobných výtkách jedině urputně přetvařovat, že nás toto téma vlastně ani tak moc nezajímá a je nám lhostejné. Jenže to by byla samozřejmě lež!
Nebudeme se již tedy déle vymlouvat na nepřízeň osudu malého národa, který nemá potenciál vytvořit adekvátní množství přijatelných českých národních jmen rostlin. Začněme s tímto hrubým nedostatkem sami něco dělat! Dovolte nám proto, abychom vám pro začátek položili několik jednoduchých otázek, které by mohly lépe objasnit to, co vlastně sama veřejnost od českých jmen rostlin očekává.








