Syn.: Cestrum cuneatum Francey, Cestrum melanochloranthum Dunal, Cestrum parvifolium Willd. ex Roem. et Schult.
Česká jména: kladivník (Presl 1846)
Čeleď: Solanaceae – lilkovité
Rozšíření: Druh severní části And, vyskytuje se v horských oblastech Kolumbie a západní Venezuely.
Ekologie: Roste v horských mlžných lesích i v křovinatém páramu, na skalnatých a kamenitých stanovištích, na pastvinách, v okolí vodních toků, v nadmořských výškách od 2650 až do 4000 m. Kvete v průběhu celého roku, nejintenzivněji od října do května.
Popis: Nepravidelně větvený keř, (40–)60–300 cm vysoký, s větvemi vystoupavými i poléhavými, v mládí chlupatými, v průřezu okrouhlými, často nafialovělými, později nažloutlými. Listy jsou krátce řapíkaté až přisedlé, eliptické, 2–3(–5) cm dlouhé a 0,6–1,1(–1,6) cm široké, na bázi klínovité, celokrajné, mírně podvinuté, na vrcholu tupé, kožovité, světle zelené, lesklé, lysé, se 4–10 žilkami na každé straně. Květenství je axilární i terminální, vrcholičnaté; listeny jsou 1,5–5 mm dlouhé a 0,5–1,5 mm široké; květy jsou vonné, 16–25 mm dlouhé, 5četné; kalich je 3,5–6,5 mm dlouhý, lysý; koruna je trubkovitá, 15–24 mm dlouhá, trubka je tmavě fialová až zelenožlutá, lysá, cípy jsou trojúhelníkovité, 2–5 mm dlouhé; tyčinek je 11–19, nitky jsou zelené, prašníky nahnědlé, čnělka je purpurová, až 19 mm dlouhá. Plodem je vejcovitá bobule, tmavě fialová až černá, až 1,2 cm dlouhá, lysá.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 7. 1. 2016 (Venezuela, Sierra Nevada de Mérida, svahy Pico Bolívar).