Park v okolí zámku Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou (okres Hradec Králové) byl založen současně s místním zámkem v letech 1721–23, a to podle projektu významného barokního architekta Giovanniho Santiniho-Aichla (1677–1723), jeho stavitelem byl František Maxmilián Kaňka (1674–1766). Historicky cenná je tedy především sama zámecká budova. Rezidence měla sloužit jako letní sídlo nejvyššího kancléře Českého království Františka Ferdinanda Kinského (1668–1741).
Zámek stojí na nevysokém návrší nad městečkem a je dominantou celého parkového komplexu. Zahrada v jeho okolí byla nejdříve koncipována jako barokní, až později byla proměněna na krajinářský park.
Nejstarší syn zakladatele zámku Leopold Ferdinand (1713–1760) byl nejvyšším lovčím v království Českém, patřilo tedy přímo k jeho povinnostem zabezpečovat královské honitby, samotné okolí chlumeckého zámku proto bylo k honům také často využíváno. Tato původně k lovu určená krajina byla pro následné zřízení krajinářského parku v anglickém stylu velmi vhodná.
Dnešní rozloha parku činí něco přes 18 hektarů, nachází se v nadmořské výšce od 240 do 250 m. Hlavní osou je zde vstupní alej, která vede při cestě směrem od Hradce Králové, malebný průhled k zámku najdeme také v zadní části parku.
Ve druhém desetiletí 19. století zde došlo ke stavebním úpravám, v letech 1815–20 byla nedaleko pod zámkem vystavěna i empírová oranžérie. Jejím architektem byl Jindřich Koch, který je znám také jako projektant letohrádku v pražské zahradě Kinských. V současnosti se před oranžérií nachází i nevelký, pravidelně osázený parter s kašnou.
V blízkosti zámku se nacházejí také staré hospodářské budovy – Tereziánský a Liechtensteinský trakt. V polovině 18. století nechal Leopold Kinský u zámku postavit i kapli Zvěstování Panny Marie.
V parku se střídají rozlehlé louky se solitérně i skupinově vysázenými dřevinami. Podle Karla Hiekeho (k roku 1980) rostlo v parku asi 27 taxonů listnatých dřevin a 103 taxony jehličnanů, pozoruhodné exempláře rostou v okolí zámku. Zajímavá je statná líska turecká (Corylus colurna), borovice černá (Pinus nigra subsp. pallasiana). Z dalších druhů vzpomeňme například kaštanovník (Castanea sativa), katalpu vejčitou (Catalpa ovata), katalpu trubačovitou (Catalpa bignonioides), hlošinu úzkolistou (Elaeagnus angustifolia), duby (Quercus petraea, Q. rubra, Q. cerris), jírovec pleťový (Aesculus ×carnea), dřezovec (Gleditsia triacanthos), tsugu (Tsuga canadensis), jedli kavkazskou (Abies nordmanniana), zerav obrovský (Thuja plicata) a cypřišky (Chamaecyparis spp.).
Fotografováno dne 1. 8. 2009.