Syn.: Chondrilla virgata J. et C. Presl, Chondrilla glomerata C. Koch
Čeleď: Asteraceae Martinov – hvězdnicovité
Chondrilla juncea
Rozšíření: Eurasijský druh, areál zasahuje od Pyrenejského poloostrova a severozápadní Afriky přes jižní a střední Evropu, Balkán a jižní Rusko až do Střední Asie, byl zavlečen i na makaronéský ostrov Tenerife, na oba americké kontinenty a do Austrálie. V USA a Austrálii se invazně šíří. U nás roste roztroušeně v teplejších oblastech.
Ekologie: Roste na výslunných stráních, písčinách, kolem cest, na vinicích a železničních náspech, v pásmu od nížiny po pahorkatinu. Kvete od července do září.
Popis: Dvouletá až vytrvalá bylina, 40–120 cm vysoká, lodyha přímá, prutnatě větvená, dole krátce chlupatá, ve střední a horní části lysá, přízemní listy v růžici, v obrysu kopinaté až obvejčitě kopinaté, kracovité, 5–12 cm dlouhé, za květu již zasychají, lodyžní listy kopinaté až úzce čárkovité, celokrajné, vzácně i oddáleně zubaté. Úbory po 2–3 v paždí listenů, četné, jazykovitých květů 9–12, jsou žluté, ligula na vrcholu 5zubá, zhruba stejně dlouhá jako korunní trubka. Plodem je nažka s bělavým chmýrem. Druh je dosti variabilní.
Využití: Mladé listy se občas sklízejí jako salátová zelenina. Odvar z radyku se ve východní části areálu používá při uštknutí hadem, jeho mléčná tekutina ve Střední Asii slouží k čištění zubů.
Ohrožení a ochrana: Z hlediska ohrožení je radyk prutnatý zařazen mezi vzácnější druhy naší květeny vyžadující další pozornost (C4).
Chondrilla junceaChondrilla juncea
Chondrilla junceaChondrilla juncea
Chondrilla juncea
Fotografováno dne 20. 8. 2006 (Dolnomoravský úval, Bzenec, Váté písky).