Mezi silnicí z Valašského Meziříčí do Hranic na Moravě a hrází Velkého Choryňského rybníka (okres Vsetín), přibližně 6 km severozápadně od Valašského Meziříčí (mapa) byla 22. 2. 1999 vyhlášena přírodní rezervace Choryňský mokřad. V nadmořské výšce 272–275 metrů je zde chráněna největší mokřadní louka Vsetínska o rozloze 20,9848 ha. Předmětem ochrany je mokřadní ekosystém výjimečný ve středním Pobečví, regionálně významné útočiště vzácných mokřadních druhů rostlin a živočichů.
Choryňský mokřad
Společně s podmáčenými loukami a rákosinami zde rostou roztroušené dřeviny, jako např. olše lepkavá (Alnus glutinosa), vrba jíva (Salix caprea), vrba popelavá (Salix cinerea), v sušších částech území je to dub letní (Quercus robur), bříza bělokorá (Betula pendula), hloh obecný (Crataegus laevigata) a svída krvavá (Cornus sanguinea).
Mezi vzácnější druhy rostlin, které zle spatřit na území Choryňského mokřadu, patří kapradiník bažinný (Thelypteris palustris), leknín bělostný (Nymphaea candida), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum) nebo žebratka bahenní (Hottonia palustris).
Choryňský mokřad

Choryňský mokřad

Z dalších druhů stojí za zmínku lakušník vodní (Batrachium aquatile), zblochan vodní (Glyceria maxima), přeslička bahenní (Equisetum palustre), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), ostřice pobřežní (Carex riparia), ostřice ostrá (Carex acutiformis), orobinec širolistý (Typha latifolia), sadec konopáč (Eupatorium cannabinum), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), devětsil lékařský (Petasites hybridus), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris) aj.
Zajímavý je vznik tohoto území, protože k němu došlo díky působení člověka. Při obnově Choryňského rybníka v roce 1953 začalo docházet k prosakování vody do okolních vlhkých luk. Ty pak přestaly být zemědělsky využívány a postupně se změnily na dnešní mokřadní ekosystém. Na snížených místech vznikaly mělké tůně, které se postupem času zanášely. Proto musely být uměle prohloubeny především kvůli úspěšnému rozmnožování obojživelníků.
V současné době jsou sušší místa zarůstána náletovými dřevinami a vysokými bylinami. Pravidelná péče, spočívající v jejich kácení a pravidelném kosení, stejně tak obnovování zanesených tůní pomáhá této vzácné lokalitě přežít. Vzhledem k blízkosti frekventované silnice by také bylo žádoucí vysadit na jejím okraji vhodné vyšší dřeviny, které by území chránily proti nadměrnému hluku.
Choryňský mokřad je součástí území navrženého jako Evropsky významná lokalita PR Choryňský mokřad o celkové rozloze 217,7489 ha, jako komplex lesních, lučních a mokřadních společenstev v údolní nivě řeky Bečvy.
Choryňský mokřad
Fotografováno dne 5. 6. 2009.