Průhonice jsou obcí se snad největší koncentrací institucí, které se zabývají rostlinami u nás. Je to dáno tradicí, která sahá až do roku 1885, kdy majitel panství hrabě Arnošt Emanuel Silva Tarouca založil zámecký park, ve kterém postupně shromáždil největší sortiment pěstovaných rostlin u nás. Kromě Průhonického parku, který dnes spravuje Botanický ústav Akademie věd ČR, si návštěvníci mohou prohlédnout i rozsáhlou Dendrologickou zahradu, která vznikla v sedmdesátých letech minulého století. Tato zahrada je součástí Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví. Málo známá, ale v době květu velice atraktivní, je Botanická zahrada Chotobuz.
Zahrada Chotouz
Historie
Zahrada byla založena 1. ledna 1963 dohodou mezi Československou akademií věd a Ministerstvem zemědělství delimitací části Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví původně jako samostatná instituce. Spolu s pozemky přechází z Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví do nové instituce i část pracovníků a vědeckých úkolů. Zhruba ve stejné době zde z Geobotanické laboratoře vzniká i další instituce ČSAV, a to Botanický ústav.
Hlavní součástí Botanické zahrady ČSAV byl Průhonický park a dále Zahrada na Chotobuzi, kde byly v následujících letech zakládány a rozvíjeny rozsáhlé sbírky rostlin. Na území zahrady byly původně pěstovány převážně ovocné dřeviny. Ovocné sady byly zbytky pomologického arboreta převedeného ze zrušeného Pomologického ústavu v Troji. Z části zde pokračoval výzkum ovocných dřevin započatý v rámci Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví. Staré krajové odrůdy hrušní, jabloní a třešní se zachovaly dodnes.
Dne 1. ledna 1968 byla nová instituce – Botanická zahrada ČSAV – včleněna do Botanického ústavu ČSAV jako samostatný útvar, přičemž z vědeckých pracovníků zahrady bylo vytvořeno vědecké oddělení perspektivních rostlin.
Hned v počátcích byly v zahradě soustředěny a dále rozvíjeny sbírky planých růží (zakladatel I. Klášterský), kulturních růží (P. Svoboda) a kosatců (M. Blažek). V dalších letech pak byly založeny sbírky denivek a leknínů (M. Blažek), pivoněk (J. Hofman, U. Blažková) a pěnišníků (A. Dostálková, U. Blažková). Stávající sbírku botanických druhů hrušní zde do začátku 80. let ještě rozvíjel J. Dostálek.
Zahrada Chotouz
Návštěvnicky přístupná expozice
Zahrada byla až do poloviny devadesátých let nepřístupná veřejnosti a sloužila pouze k uchování genofondů a výzkumu. V roce 1994 byl získán grant Ministerstva životního prostředí na založení Expoziční zahrady. Veřejně přístupná část zahrady o rozloze 3,5 ha byla vybudována podle architektonické studie I. Otruby. Bohužel projekt byl uskutečněn jen z části, na výstavbu cest a architektonických prvků již nezbyly peníze. Do prostoru expoziční zahrady jsou postupně přenášeny sbírky jednotlivých rodů v reprezentativním výběru. Celé sbírky jsou pak umístěny v pěstitelské experimentální části zahrady.
Veřejnosti přístupná expozice leží na východě Průhonického parku a je otevřena během sezóny v květnu a červnu, denně mimo pondělí – mapku najdete zde, odkaz mimo BOTANY.cz.
Zahrada Chotouz

Zahrada Chotouz

Sbírky
Hlavním cílem sbírek je dokumentace a prezentace přirozené i šlechtitelsky využité variability vybraných rodů a její uchování do budoucnosti. Zvláštní pozornost věnujeme ohroženým významným taxonům a netypickým jedincům planých rostlin, také důležitým vývojovým stupňům kulturních forem ze všech fázích jejich historie. Novým úkolem podporovaným Ministerstvem zemědělství ČR je podchycení významných položek sbírky a uchování hlavních výsledků českého šlechtění kosatců v rámci Národním programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agrobiodiversity. Nejrozsáhlejší je sbírka kosatců (přes 2000 druhů a kultivarů), kulturních růží (700 kultivarů), pěnišníků (160), pivoněk (200), denivek (200) a leknínů (100). Pro zvýšení atraktivity bude plocha postupně doplňována o další zajímavé trvalky a cibuloviny.
Zahrada ChotouzZahrada Chotouz
Kromě zmíněných sbírek se na veřejnosti nepřístupných plochách nacházejí extenzivně spravované sbírky. Jedná se především o sbírku planých růží a jejich primárních hybridů. Tuto sbírku založil již v roce 1934 I. Klášterský v pomologickém ústavu v Troji. Ve sbírce jsou především naše domácí druhy, a to včetně druhů u nás již vyhynulých (Rosa arvensis). Součástí sbírky jsou i výsledky hybridizačních pokusů, které v Botanickém ústavu probíhaly v sedmdesátých letech.
Zahrada Chotouz