Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Cichorium bottae
Rozšíření: Jeden z nejtypičtějších endemitů jihozápadu Arabského poloostrova. Centrum výskytu této zvláštní rostliny jsou hory na západě Jemenu, odkud přesahuje na několik lokalit do Saúdské Arábie. Z fylogenetického hlediska je zřejmě nejodlehlejším druhem rodu.
Ekologie: Roste v horách v nezapojené vegetaci na kamenitých svazích, zpravidla na štěrkovém substrátu, kde tvoří husté, k zemi přitisklé polštáře. Vyskytuje se v nadmořských výškách 2300–3600 m, v klimatu, kde teplotní minima nezřídka klesají až k bodu mrazu. Rostliny jsou velmi odolné vůči účinkům větru a sucha.
Cichorium bottae
Popis: Vytrvalá bezlodyžná rostlina s dřevnatým, mnohohlavým oddenkem, z něhož vyrůstají kratičké výhony nesoucí stěsnané růžice listů. Listy jsou čárkovité, poněkud dužnaté, celokrajné nebo laločnatě zubaté, 1,5–3 cm dlouhé a 1–8 mm široké. Úbory se vyvíjejí zpravidla jednotlivě na vrcholcích výhonů mezi listy, jsou přisedlé nebo na kratičkých tlustých stopkách, rozkvetlé mají 1,5–2,5 cm v průměru; zákrov je dvouřadý, v úborech jsou květy pouze jazykovité, nečetné (10–13), blankytně modré, v ústí korunní trubky až bílé, liguly mají rovnoběžné okraje a na vrcholu jsou zakončeny pěticí zoubků. Nažky jsou asi 2 mm dlouhé, hnědé, na vrcholu s krátkým šupinovitým chmýrem.
Cichorium bottae
Cichorium bottae
Cichorium bottae
Fotografovala Věra Svobodová, dne 13. 4. 2010 (Jemen, Jabal Haráz: Hababah a Bokur).