Syn.: Carduus canus L., Cirsium serratuloides Baumg., Cnicus canus (L.) Willd.
Česká jména: pcháč šedý (Kubát 2002)
Slovenská jména: pichliač sivý (Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Cirsium canum
Rozšíření: Roste ve střední a východní Evropě, od severní Itálie, Rakouska, Čech, Saska a Polska dále do Ruska až po Ural a jih Západosibiřské nížiny. Izolovaně roste v Albánii, na Kavkaze a v Turecku. Zavlečen byl do Severní Ameriky (jen stát Massachusetts), Švýcarska a západního Německa. U nás roste od nížin do pahorkatin, v teplejších oblastech je dosti častý, v jižních a jihozápadních Čechách je vzácný.
Ekologie: Roste na svěžích a vlhkých loukách a pastvinách, v příkopech, na březích vod. Kvete od června do září.
Cirsium canum
Popis: Vytrvalá statná bylina vysoká 50–150 cm, která vytváří přízemní růžici listů. Lodyha je přímá, tuhá, olistěná zpravidla jen ve spodní polovině, jednoduchá nebo v horní části chudě větvená. Listy jsou bylinné až tence dužnaté, na rubu s nevyniklou žilnatinou, na okraji měkce ostnité, značně tvarově proměnlivé od peřenosečných až po celistvé. Listové úkrojky jsou úzce trojúhelníkovité a směřují šikmo k vrcholu listu. Úbory vykvétají jednotlivě na koncích lodyh, anebo jsou shloučené po 2–5, či na krátkých větvích, vždy bez zveličených listenů. Zákrov je víceřadý, vejcovitý, asi 2 cm široký. Čárkovitě kopinaté zákrovní listeny jsou na okraji úzce blanitě lemované a zpravidla též pavučinaté, nahoře jsou hnědofialově naběhlé, jinak zelené. Květy jsou trubkovité, s nachově, vzácně bíle zbarvenou korunou. Nažky jsou světlé, zakončené péřitým chmýrem.
Cirsium canum
Cirsium canum
Fotografováno dne 15. 7. 2012 (NPR Libický luh).