Syn.: Vitis paniculata Balf. f.
Česká jména: žumen (Presl 1846), cisus (Mareček 1994)
Čeleď: Vitaceae Juss. – révovité
Cissus paniculata
Rozšíření: Endemit ostrova Sokotra, kde roste na severních svazích pohoří Haghier.
Ekologie: Stanovištěm tohoto druhu jsou především v době sucha opadavé lesy v nadmořských výškách 200–650 m; naše rostliny byly nalezeny v nadmořské výšce přibližně 1050 m.
Cissus paniculata
Popis: Dosti statná stálezelená bylinná liána, dorůstá výšky asi 3 m; stonek je oblý, zelený, s větvenými úponky. Listy jsou vytrvalé, sytě zelené, poněkud dužnaté, střídavé, v obrysu téměř okrouhlé, až 10 cm dlouhé, mělce laločnaté, na bázi s dosti hlubokým výkrojem. Květenství je tvořeno latovitě uspořádanými vidlany; květy jsou drobné, 4četné; kališní lístky jsou velmi drobné; koruna je zelenavá; andreceum se skládá ze 4 tyčinek; 2 srostlé plodolisty vytvářejí svrchní semeník. Plody jsou asi 1 cm velké, hnědavé bobule.
Ohrožení a ochrana: V Červeném seznamu IUCN (2004) je hodnocen jako druh vyžadující pozornost (LC – least concern).
Poznámka: Nejmezofilnější z 3 endemických druhů rodu Cissus na Sokotře, s vytrvalými listy, jimiž se odlišuje od obou dalších druhů (Cissus hamaderohensis a Cissus subaphylla), které asimilují zdužnatělými stonkovými články a jejichž listy se vůbec nevyvíjejí nebo záhy opadávají.
Cissus paniculata
Cissus paniculata
Fotografováno dne 24. 2. 2010 (Jemen, ostrov Sokotra: severní svahy pohoří Haghier při sestupu do vádí Ayhaft).