CISTANCHE VIOLACEA (Desf.) Hoffmanns. et Link

Syn.: Cistanche hybrida Beck, Orobanche violacea (Desf.) Wallr., Phelypaea violacea Desf.
Česká jména: davibýl (Presl 1846)
Čeleď: Orobanchaceae – zárazovité

Cistanche violacea

Rozšíření: Druh severní Afriky a západu Blízkého východu, vyskytuje se v saharské oblasti Maroka, Alžírska, Tuniska, Libye a Egypta, zasahuje až do Izraele, Jordánska a na sever Saúdské Arábie. Starší údaje ze Španělska jsou mylné, zdejší záznamy se vztahují k taxonu Cistanche lutea var. violaceoides.

Ekologie: Roste v polopouštích a písečných pouštích, v oázách, parazituje především na rostlinách z čeledi laskavcovitých (Amaranthaceae), například na druzích Anabasis aretioides nebo Haloxylon salicornicum, a snad i některých olověncovitých (Plumbaginaceae), např. na Limoniastrum monopetalum aj.

Cistanche violacea

Popis: Vytrvalá parazitická rostlina, nezelená, s lodyhou přímou, 15–35 cm dlouhou, nevětvenou. Listy vyrůstají na bázi lodyhy, jsou dobré, šupinovité. Květenství je terminální, hroznovité, bohaté; kalich je zvonkovitý, 5cípý; koruna je víceméně zvonkovitá, horní a dolní pysk jsou jen málo rozlišené, 25–40 mm dlouhá, trubka je poněkud zahnutá, bílá až nafialovělá, v hrdle trubky se dvěma žlutými výstupky, laloky jsou tmavě fialové, zaokrouhlené. Plodem je vejcovitá tobolka.

Cistanche violacea
Cistanche violacea
Cistanche violacea
Cistanche violacea

Fotografovali Alexander a Mário Duchoňovi, ve dnech 7. a 8. 3. 2018 (Maroko, okolí města Rissani).

Literatura:
G. Moreno Moral, Ó. Sánchez Pedraja et R. Piwowarczyk (2018): Contributions to the knowledge of Cistanche (Orobanchaceae) in the Western Palearctic. In: Phyton 57 (1–2): 19–36.