CISTUS ALBIDUS L. – cist

Čeleď: Cistaceae – cistovité

Cistus albidus

Rozšíření: Západomediteránní druh, roste na Pyrenejském poloostrově, v jižní Francii a severní a střední Itálii, včetně Baleár, Korsiky a Sardinie, a dále v severní Africe v Maroku a Alžírsku.

Ekologie: Typickým stanovištěm je mediteránní náhradní vegetace po stálezelených doubravách, tj. křoviny typu matorral nebo macchie, obvykle poblíž pobřeží, v územích jen s ojedinělými poklesy teplot pod bod mrazu. Dobře snáší vápnité substráty. Vystupuje až do nadmořské výšky 1400 m.

Cistus albidus

Popis: Přímý keřík 40–100(–150) cm vysoký, větvičky jsou šedé, hustě bíle plstnaté směsí hvězdovitých a jednoduchých chlupů. Listy jsou vstřícné, přisedlé, eliptické až kopinaté, 1,5–6,5 cm dlouhé a 0,5–2,5 cm široké, hustě hvězdovitě chlupaté a s příměsí chlupů jednoduchých, s 3–5 žilkami, na bázi poloobjímavé, na okraji mírně podvinuté, na vrcholu tupé. Květenství je koncový vrcholík, obvykle tvořený 3–8 květy; květní stopky jsou 0,5–3 cm dlouhé; kalich tvoří 5 volných, vejčitých lístků 0,9–1,8 cm dlouhých a 0,7–1,4 cm širokých, na vrcholu zašpičatělých, plstnatých hvězdovitými chlupy; korunní lístky jsou 1,5–3 cm dlouhé a 1,5–2 cm široké, růžové až nachové, vzácně bílé; tyčinek je mnoho, nestejných; semeník je hedvábitě chlupatý. Tobolka je vejcovitá, 0,7–1,3 cm dlouhá, chlupatá, otvírá se 5 chlopněmi.

Cistus albidus
Cistus albidus

Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 1. 5. 2011 (Španělsko, Andalusie, Sierra del Pinar).