CLERODENDRUM INDICUM (L.) Kuntze – blahokeř

Syn.: Clerodendron indicum (L.) Kuntze, Clerodendrum longicolle G. Mey., Clerodendrum mite (L.) Vatke, Clerodendrum semiserratum Wall., nom. inval., Clerodendrum siphonanthus R. Br., nom. illeg., Clerodendrum verticillatum D. Don, Ovieda mitis L., Ovieda verticillatum Roxb. ex D. Don, nom. inval., Siphonanthus angustifolius Willd., Siphonanthus indicus L.
Česká jména: blahokeř (Presl 1846)
Čeleď: Lamiaceae – hluchavkovité

Clerodendrum indicum

Rozšíření: Druh byl popsán z Indie, v současnosti se vyskytuje v celé jižní a jihovýchodní Asii, areál se táhne od Pákistánu přes Indii, Barmu, Thajsko, Indočínu, jižní Čínu, Tchaj-wan až do jižního Japonska, na jihu zasahuje přes Malajsii do Indonésie, na Filipíny a Papuu-Novou Guineu. Jistě nepůvodní je v severní části Jižní Ameriky, ve Střední Americe a na jihu USA. V některých oblastech se chová invazivně.

Ekologie: Většinou vyhledává dusíkem bohatá stanoviště, tedy okraje cest, příkopy u silnic, rumiště a neobdělávané, ladem ležící pozemky, v pásmu od pobřeží až do nadmořské výšky okolo 1000 m. Je hojně pěstován i jako okrasná rostlina v zahradách.

Popis: Polokeř až keř, 100–200 cm vysoký. Větve jsou rýhované, červeně naběhlé. Listy vyrůstají v přeslenech po 3–5 nebo vstřícně, jsou přisedlé nebo jen krátce řapíkaté, úzce kopinaté až podlouhlé, 10–21 cm dlouhé a 1,3–2,5 cm široké, na bázi klínovité, celokrajné nebo chobotnaté, na vrcholu špičaté, lysé, s 10–12 páry vedlejších žilek. Květenství je terminální, 20–45 cm dlouhé; listeny jsou čárkovité až kopinaté, 1–2 cm dlouhé; kalich je 1–1,5 cm dlouhý, do 3/4 rozdělené, žláznatý, cípy jsou vejčité až kopinaté, 8–15 mm dlouhé, špičaté, nejprve zelené, v době plodu vytrvávající a nápadně cihlově červeně; koruna je bílá, později krémově bílá, nálevkovitá, zakřivená, 5–9 cm dlouhá, cípy jsou odstálé, kopinaté až eliptické, 8–15 mm dlouhé; tyčinky z koruny vyniklé. Plody jsou peckovice o průměru až 1,3 cm, zprvu zelené, v plné zralosti výrazně modré barvy.

Využití: Jde o oblíbenou okrasnou rostlinu, která je atraktivní po celý rok. Nápadné velké bílé květy střídá pohled na rudé kalichy a na závěr se může pěstitel pokochat opravdu výrazně modrými plody. Hodí se proto i do japonských či meditačních zahrad, které pracují s barvami a jejich proměnami během roku. Nejlépe se jí daří v polostínu, ale snese i plné slunce. Rostlina je schopna poměrně rychle vytvořit větší souvislé porosty, protože se rozmnožuje nejen semeny, které rozšiřují hlavně ptáci živící se bobulemi, ale i kořenovými výmladky.
Velmi zajímavé je využití v lidové medicíně. Čerstvé listy se používají jako prostředek k likvidaci střevních parazitů. Většinou se ale suší a kouří podobně jako tabák – údajně takové cigarety pomáhají astmatikům či lidem postiženým rozedmou plic. Rostlině se také přezdívá falešné opium. Místo kouření lze i pít odvar z nati. Nutno podotknout, že tento prostředek rozhodně uvedené choroby neléčí, přesto patrně přináší nemocným dočasnou úlevu, protože usnadní dýchání. Nicméně v globálním pohledu může pacientovi naopak uškodit, proto západní medicína před takovou samoléčbou spíš varuje.
Pryskyřice extrahovaná z celé rostliny byla používána k léčbě kloubních potíží způsobených treponemou, tedy u syfilitiků. Účinky jsou stejné jak u astmatu, pacientovi se možná mírně ulevilo díky znecitlivujícím a protizánětlivým účinkům masti (to bylo i vědecky prokázáno), ale rozhodně nebyli vyléčeni.
Nutno ale podotknout, že lidová medicína je lidová právě proto, že nemocní se snažili použít cokoli, co jim alespoň trochu pomohlo, lékaře neměli k dispozici. V současné době je situace zcela jiná a pokud tzv. léčitelé nabízejí podobné prostředky, které neléčí skutečnou příčinu choroby a mohou i uškodit, je to na hranici etiky. Výjimku lze snad udělat jen u nevyléčitelně nemocných, ale i zde je dobré si rozmyslet, za co své úspory pacienti hodlají vydat.

Clerodendrum indicumClerodendrum indicum
Clerodendrum indicum

Fotografováno v lednu 2015 (Srí Lanka, okolí Hikkaduwy).