Syn.: Clitoria albiflora Mattei, Clitoria bracteata Poir., Clitoria coelestris Siebert et Voss, Clitoria parviflora Raf., Clitoria philippensis Perr., Clitoria pilosula Benth., Clitoria ternatensium Crantz, Lathyrus spectabilis Forssk., Nauchea ternatea (L.) Descourt., Ternatea ternatea (L.) Kuntze, Ternatea vulgaris Kunth, Ternatea vulgaris Kuntze
Česká jména: žlonka okázalá (Presl 1846)
Čeleď: Fabaceae Lindl. – bobovité
Clitoria ternatea
Rozšíření: Původně zřejmě pochází z jižní a jihovýchodní Asie; dnes se vyskytuje v celé subsaharské Africe, včetně Madagaskaru a Maskarén. Později byly kultury tohoto druhu zavedeny i do tropické Střední a Jižní Ameriky i do Austrálie.
Ekologie: Travnatá místa, ruderalizované plochy. Roste v prostředí tropického klimatu se suchou periodou, tj. především v biomu savan.
Clitoria ternatea
Popis: Vytrvalá bylina. Lodyhy jsou přímé nebo ovíjivé, chudě větvené, až 3 m dlouhé. Listy jsou střídavé, dlouze řapíkaté, lichozpeřené, s 2–3 přitiskle chlupatými jařmy; lístky jsou eliptické až téměř okrouhlé, 1,5–5 cm dlouhé a 0,5–3 cm široké; palisty jsou šídlovité, asi 2 mm dlouhé. Květy vyrůstají jednotlivě nebo v párech v úžlabí listů na 0,5–1,5 cm dlouhých stopkách a jsou o 180° převrácené, takže pavéza směřuje dolů; mají zvonkovitý, 1,7–2,2 cm dlouhý kalich s trojúhelníkovitými až podlouhlými cípy; pavéza je oválná, poněkud nálevkovitá, 2–5,5 cm dlouhá a 2–4 cm široká, světle modrá až purpurová, v ústí bílá nebo žlutavá, řidčeji celá bílá, křídla jsou poměrně drobná, stejně zbarvená jako pavéza, poněkud zkroucená, člunek je krátký, schovaný mezi křídly, bělavý. Lusk je úzký, 4–13 cm dlouhý.
Využití: Rychle roste a vytváří poměrně hodně biomasy i v relativně suchých podmínkách; proto se používá v zemědělství jako pícnina a k zelenému hnojení. Semena mají projímavý účinek. V současné době je předmětem šlechtění. Význam má také v asijské medicíně.
Poznámka: Jméno tohoto druhu, Flos clitoridis ternatensibus, odkazující na určitou podobnost s ženskými pohlavními orgány, pochází od německého badatele Georga Eberharda Rumpha (Rumphia), který v 2. polovině 17. století pracoval pro nizozemskou východoindickou společnost. V modifikované podobě je v binomické soustavě použil i Carl Linné.
Clitoria ternatea
Clitoria ternatea
Clitoria ternatea
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 5. 11. 2006 (Kapverdy, Santo Antăo, Ponta do Sol) a 18. 2. 2010 (Jemen, Jabal Bura, wádí Rigáf); Ljuba Procházková, dne 3. 11. 2014 (Madagaskar, Toliara, Ifaty).