Syn.: Coccoloba uvifera (L.) Jacq., Coccolobis uvifera (L.) Crantz, Coccolobis uvifera (L.) Jacq., Polygonum uvifera L.
Česká jména: hroznovec obecný (Presl 1846)
Čeleď: Polygonaceae Juss. – rdesnovité
Rozšíření: Coccoloba uvifera pochází ze Střední Ameriky, areál se táhne od Mexika a jižní Floridy přes karibské ostrovy a Střední Ameriku až do severní části Jižní Ameriky (Kolumbie, Ekvádor). Byl zavlečen na Havajské ostrovy. Rod Coccoloba zahrnuje přibližně 120 druhů a vyskytuje se téměř všude v tropech Nového světa.
Ekologie: Roste na písčitých i skalnatých plážích, na pobřežních dunách, v pásmu od mořské hladiny do 10 m n. m. Toleruje zasolenou půdu, silný vítr, prudké slunce i solnou mlhu.
Popis: Dvoudomý keř nebo strom s velmi krátkým pokřiveným kmenem a širokou korunou z většinou křivolakých větviček, dorůstá výšky až 15 m. Listy jsou střídavé, krátce řapíkaté, široce okrouhlé, o průměru až 25 cm, kožovité, se srdčitou bází, celokrajné, s načervenalou žilnatinou. Květenstvím je úzký, zpočátku vzpřímený hrozen, až 40 cm dlouhý. Květy jsou drobné, krémově bílé, vonné, s 5 okvětními lístky, 8 tyčinkami a svrchním semeníkem. Po opylení se ze semeníku vyvine trojboká nažka, okvětí zdužnatí a vznikne nepravý plod podobný bobuli, vejčitý, až 2 cm v průměru, ve zralosti červený až tmavě purpurový, na povrchu voskovitý.
Využití: Druh je vysazován v pobřežních městech po celých tropech jako větrolam u pláží, jako živý plot, v uličních stromořadích a ke stabilizaci písečných dun. Dřevo je používáno v truhlářství, jako palivové dříví, k výrobě dřevěného uhlí, získává se z něj červené barvivo. Plody jsou jedlé za syrova nebo se zpracovávají na šťávu, želé nebo víno. V tradičním lékařství se odvar z kůry používá pro léčbu krčních onemocnění a výtažky z kořenů a semen proti průjmům.
Fotografováno dne 12. 5. 2013 (USA, Havajské ostrovy, ostrov Kauai, Wailua).