Syn.: Coffea vulgaris Moench, Coffea laurifolia Salisb., Coffea moka Heynh., Coffea sundana Miq.
Česká jména: kávník obecný (Presl 1846), kávovník arabský (Mareček 1994)
Čeleď: Rubiaceae Juss. – mořenovité
Coffea arabica
Rozšíření: Všechny druhy kávovníku pocházejí z tropické Afriky. Druh Coffea arabica je původní pravděpodobně ve vyšších polohách jihozápadní Etiopie, původní populace jsou dnes již poměrně vzácné, zároveň těžko odlišitelné od rostlin vysazených. V kultuře se objevuje v mnoha tropických oblastech světa.
Nejprve se kávovník dostal z Etiopie do Jemenu, až v 16. století se objevil v Turecku a na začátku 17. století ho poznali Holanďané. Ti ho kolem roku 1699 vysadili i v Indonésii. Dnes jsou největšími producenty kávy Brazílie, Kolumbie, Mexiko, Indie, Pobřeží slonoviny, Indonésie a Etiopie.
Ekologie: Kulturní plodina tropických oblastí. Nejvhodnější regiony pro pěstování kávovníku jsou ty, ve kterých se projevují větší rozdíly teplot mezi dnem a nocí, tedy takové, kde se alespoň ráno tvoří mlha nebo rosa. V tropech se takové oblasti nalézají především v horách, proto se zde pěstuje nejčastěji v nadmořské výšce od 1100 do 1500 m (i výše). Některé odrůdy jsou však i nížinné.
Coffea arabica
Popis: Stálezelený keř až nízký strom, 2–6 m vysoký. Listy jsou krátce řapíkaté, vstřícné, eliptické, 12–15 cm dlouhé, na okraji zvlněné, na vrcholu zašpičatělé, kožovité, na líci tmavozelené, na rubu světlejší. Květy vyrůstají ve svazečcích v úžlabí listů po 2–12, kalich je trubkovitý, 5cípý, koruna 5četná, bělavá, květy jsou vonné. Plodem je elipsoidní peckovice, až 15 mm dlouhá, která je nejprve zelenožlutá, později červená až červenofialová, pěstují se i odrůdy s plody žlutými. Plod obsahuje většinou 2 semena, která jsou z jedné strany plochá, s obecně známou podélnou rýhou. Pokud se v plodu vyvine semeno pouze jediné, je kulovité.
Coffea arabica
Coffea arabicaCoffea arabica
Využití: Kávovník arabský je dobře známou kulturní plodinou, uvádí se, že na světové produkci kávy se tento druh podílí až 65 procenty. V kultuře je celá řada jeho variet i kultivarů. Semena se praží, melou a vytváří se z nich známý povzbudivý nápoj – káva. Účinnou látkou v něm je alkaloid kofein. Tento nápoj však není jediným produktem z kávových semen, v potravinářském průmyslu má upotřebení širší. Z listů a oplodí se dají údajně vařit i ještě další nápoje – například v Jemenu se ze sušeného oplodí připravuje tzv. kešr, který připomíná meltu, pije se s mlékem a chutná jako slabá káva. V Evropě se kávovník pěstuje také jako pokojová okrasná rostlina.
Poznámka: Prvním evropským botanikem, který kávu poznal, byl (podle Preslova údaje) Ital Prospero Alpini, který se s ní seznámil v Egyptě, v roce 1584. Nejstarší písemný doklad o konzumaci kávy na českém území pochází patrně z Litomyšle z roku 1669 (dle Jungmannova Slovníku). První evropské kavárny byly údajně otevřeny v roce 1683 ve Vídni a Benátkách, v Praze potom první kavárnu zřídil arabský obchodník Georgius Deodatus Damascenus v roce 1714 – bylo to na Malé Straně, pod Mosteckou věží. Stoupající obliba pití kávy v Evropě přinesla v 18. století i některé kuriozní reakce – J. S. Bach například zkomponoval kantátu o kávě (Schweigt stille, plaudert nicht, BWV 211).
Coffea arabica
Coffea arabica
Fotografovala Věra Svobodová, dne 3. 4. 2011 (Vietnam, Dalatská vysočina) a Ladislav Hoskovec, dne 27. 6. 2005 – plody (Madeira).