Cañon del Colca se nachází v severovýchodní části jihoperuánského regionu Arequipa v provincii Caylloma. Řeka Rio Colca se tu zařezává do horských úbočí a vytváří jeden z nejhlubších kaňonů světa o hloubce téměř 3200 metrů. Za nejhlubší peruánský kaňon je považován nedaleko odtud ležící Cañon del Cotahausi, který dosahuje maximální hloubky až 3500 metrů. Světoznámý severoamerický Grand Canyon v USA je v porovnání s těmito peruánskými kaňony v hloubce sotva poloviční.
Valle del Colca zabírá povodí řeky Rio Colca mezi okresy Callalli a Huambo v délce přes sto kilometrů. Zaujímá obrovské území v různých výškových stupních. Nejvýš položeným místem údolí je neaktivní sopka Nevado Ampato se zaledněným vrcholem (6288 m n. m.) a za nejnižší bod je považován soutok řek Rio Colca a Rio Andamayo v 970 m n. m.
Území patří z floristického hlediska ke Středoandské provincii. Přes extrémní podmínky, které panují v této oblasti, zdejší flóra zahrnuje přes 300 druhů, z nichž některé místní obyvatelé používají jako léčivé, některé jako palivo, jiné jako krmivo pro hospodářská zvířata nebo je spásají volně žijící druhy, jako třeba lamy vikuňa a guanaco. Směrem do údolí bývá vegetace hustší a rozmanitější.
Většina území kaňonu se nachází v nadmořské výšce 2300 až 5000 m. Ve výškovém stupni od 2000 do 3500 m se nachází mírné klima tropických pohoří, kde se teploty pohybují od -4 do 29 °C. Převládají zde roční trávy, které rostou jen v období dešťů (od konce listopadu do konce března), dále xerotermní keře s malými a tenkými listy přizpůsobené dlouhému období sucha (od dubna do listopadu), ke kterým patří například Balbisia weberbaueri s plstnatými listy z čeledi Francoaceae, dále z čeledi hvězdnicovitých kupříkladu ambrozie Ambrosia arborescens nebo Encelia canescens s listy pokrytými chlupy. Ve vyprahlé krajině porostlé nesouvislou vegetací stepního až polopouštního charakteru vyniká sloupcovitý kaktus Weberbauerocereus weberbaueri. V rostlinných společenstvech do 3500 metrů se vyskytuje Tarasa operculata z čeledi slezovitých nebo trnitá Adesmia spinosissima z čeledi bobovitých.
S vyšší nadmořskou výškou se prohlubuje i rozpětí mezi denní a noční teplotou (až 40 °C). Ve výškovém stupni 3500 až 4500 metrů se vyskytuje mírně chladné až chladné klima s denními teplotami do 22 °C, které v noci mohou klesnout až do mínus 16 °C. Dominují zde společenstva tvrdých trav ichu (Festuca spp. a Stipa spp.), charakteristické jsou hlavně keře toly Parastrephia quadrangularis, Chuquiraga sp. a Baccharis sp.
Strmé balvanité svahy a skalní výchozy v nadmořské výšce nad 4500 metrů jsou porostlé plstnatými kaktusy, lišejníky a porosty nízké miříkovité rostliny Azorella compacta.
Kaňon je domovem nejen kondora andského (Vultur gryphus), ale i dalších sto druhů ptáků. Žije tu taky puma Felis concolor, skunk Conepatus chinga nebo viskača Lagidium peruanum, dále čtyři druhy lam: divoké vikuňa (Vicugna vicugna) a guanaco (Lama guanicoe) a domestikované lama krotká (Lama glama) a alpaka (Lama pacos). Nechybí zde ani hadi, ještěrky a žáby.
Výpravy do Cañonu del Colca jsou zpravidla organizovány z andského městečka Chivay, které leží na východním konci kaňonu v nadmořské výšce 3700 metrů. Pokud popojedeme přibližně padesát kilometrů, dostaneme se do klidné zemědělské vesnice Cabanaconde v nadmořské výšce 3290 metrů. Údolí je poseto terasovými políčky, která se táhnou mnoho kilometrů, dokonce až do výšek nad 3500 metrů nad mořem. Byly vybudovány již v 11. století národem Coyaguas a později zdokonaleny Inky a místní obyvatelé už po staletí na nich pěstují mnoho odrůd brambor, kukuřice, několik druhů merlíku, bob a další zemědělské plodiny.
Z Cabanaconde vede nejoblíbenější a zároveň asi nejkratší trasa do osady Sangalle, která leží na dně kaňonu v nadmořské výšce 2180 m. Uprostřed hor tu vyrostla zelená oáza s bazény a chatičkami. Stezka začíná hned za vesnicí, avšak v roce 2006 se nám ji nepodařilo najít. Scházeli jsme do kaňonu po různých cestičkách mezi opunciemi a agáve. Nakonec jsem pokračovala sama a musela jsem nocovat v kaňonu jen tak v tílku a kraťasech. Ráno jsem byla trochu promrzlá, ale došla jsem až do Llahuaru a odtud jsem navečer pět hodin putovala na pronajatém oslu do Cabanaconde. Cesta stála jako vlak z Prahy do Ostravy, ale byl to zážitek na celý život.
Túru z Cabanaconde do kaňonu jsme si zopakovali koncem srpna roku 2008. Vyzbrojení mapou jsme prošli okolo terasových políček a klesali asi pět hodin k řece Colca. Za mostem jsme si prohlédli keř dávivce Jatropha macrantha, který mi způsobil nemalé šrámy už v roce 2006, a vydali jsme se okolo domků se střechami pokrytými trávou ichu do turistické osady Llahuar poblíž řeky Rio Huaruro, která se vlévá do Rio Colca. Z Llahuaru jsme dále pokračovali údolím a s blížícím se soumrakem nad námi kroužili kondoři. Rychle jsme postavili stan. V noci byla obloha poseta hvězdami a mohli jsme pozorovat jižní oblohu. Ráno jsme měli před sebou asi tříhodinový úsek do Sangalle, kde jsme nabrali síly před několikahodinovým stoupáním (1100 výškových metrů) do Cabanaconde. Do vesnice jsme šťastně dorazili za úplné tmy.
Cestou z Cabanaconde zastavuje autobus na vyhlídce Cruz del Cóndor. Turisté i domácí tu pozorují kondory, symbol And, kteří zde hnízdí. Zejména brzy zrána nebo navečer stoupají do výšky díky vzdušným proudům a co chvíli se vrhají střemhlav dolů.
Z původních druhů rostlin v kaňonu Colca najdeme například:
Ambrosia arborescens (Asteraceae)
Amsinckia calycina (Boraginaceae)
Austrocylindropuntia subulata (Cactaceae)
Astrolepis sinuata (Pteridaceae)
Azorella compacta (Apiaceae)
Baccharis boliviensis (Asteraceae)
Balbisia weberbaueri (Francoaceae)
Buddleja coriacea (Scrophulariaceae)
Caiophora cirsiifolia (Loasaceae)
Cantua buxifolia (Polemoniaceae)
Cardionema ramosissimum (Caryophyllaceae)
Clinopodium gilliesii (Lamiaceae)
Cremolobus chilensis (Brassicaceae)
Cynanchum tiaratum (Apocynaceae)
Encelia canescens (Asteraceae)
Epilobium denticulatum (Onagraceae)
Eragrostis lurida (Poaceae)
Eragrostis nigricans (Poaceae)
Heterosperma ovatifolium (Asteraceae)
Jatropha macrantha (Euphorbiaceae)
Lepechinia meyenii (Lamiaceae)
Lycianthes lycioides (Solanaceae)
Mutisia acuminata (Asteraceae)
Mutisia orbignyana (Asteraceae)
Otholobium pubescens (Fabaceae)
Parastrephia quadrangularis (Asteraceae)
Perezia sublyrata (Asteraceae)
Philibertia solanoides (Apocynaceae)
Pycnophyllum molle (Caryophyllaceae)
Salpichroa weberbauerii (Solanaceae)
Senecio candollei (Asteraceae)
Silene genovevae (Caryophyllaceae)
Siphocampylus candollei (Campanulaceae)
Solanum nitidum (Solanaceae)
Solanum weddelli (Solanaceae)
Stipa ichu (Poaceae)
Tarasa operculata (Malvaceae)
Urtica echinata (Urticaceae)
Verbena hispida (Verbenaceae)
Weberbauerocereus weberbaueri (Cactaceae)
Fotografováno v červenci a srpnu 2006 a v srpnu a září 2008.