Nestává se často, aby se na trhu objevila kniha, o které bych s klidným srdcem i svému příteli řekl: „Jo, kamaráde, tak tohle je síla!“ A tak raději knižní recenze nepíšu, zbytečně bych tím autory i nakladatele stresoval… Ovšem v tomto případě udělám výjimku.
Před nedávnem se objevila na naší redakční pohovce dvousvazková kniha s impozantním názvem Conifers Around the World a ovšem také s velmi potřebným podtitulem Conifers of the Temperate Zones and Adjacent Regions. Autory knihy jsou Zsolt Debreczy a István Rácz, editorkou knihy je Kathy Musial, knihu vydalo budapešťské nakladatelství DendroPress.
Stačí jediný pohled na toto dílo, aby bylo čtenáři jasné, že má před sebou titul skutečně zcela výjimečný. Dva svazky s 1090 stranami o formátu 240 × 320 mm vytvářejí prostor pro pojednání o jehličnanech skutečně excelentní. V knize najdete více než 3700 barevných fotografií, ale i velmi zdařilé perokresby a mnoho map. Nutno vyzvednout, že v případě fotografií dřevin se jedná vždy o unikátní fotografie z přírody, zahradní exempláře zde určitě nenajdete. Technické parametry knihy (vazba, papír, layout) lze hodnotit jako vyšší standard.
Conifers Around the World
V úvodních kapitolách knihy najdete o jehličnanech vše, co si jen dovedete představit: globální rozšíření, taxonomie, morfologie, nechybí ani pohled do historie poznání konifer a kapitola o jejich ohrožení a ochraně. Zde si neodpustím drobnou poznámku: pojednání o historické klasifikaci konifer začínají naši maďarští přátelé u Caspara Bauhina (1623) – to je ovšem problém nás Čechů, právě my jsme totiž zcela opomněli v novější době okolnímu světu důstojně zopakovat, že konifery jsou dítkem našeho Adama Zalužanského ze Zalužan (1592).
Základem pro fytogeografické rozdělení světa v knize je anglické vydání Tachtadžjanova pojednání o floristických oblastech planety (stejné členění používá i BOTANY.cz). Avšak nakonec autoři přistupují k Tachtadžjanovu pojetí i mírně kriticky, určujícím rysem je pro ně světové rozšíření konifer. Byť se jedná především o představení konifer mírného pásma, jsou do knihy zahrnuty i některé druhy tropických oblastí, tedy těch, do kterých silněji pronikají holarktické prvky. Je zde proto i celá Střední Amerika, Karibik, Indočína i ostrov Chaj-nan. Tento speciální pohled na fytogeografické členění světa autorům nelze zazlívat, je svým způsobem dokonce i oprávněný. Jen trošku vadí, že ve svých důsledcích vede například k vykreslení gigantické a jen dosti složitě komentovatelné oblasti celé kontinentální Asie a ostrova Chaj-nan. Naopak třeba Madreanská oblast je zde zase uměle rozdělena na dvě poloviny jakousi mexickou zdí. Ale budiž, o tom všem se dá diskutovat, tak obří dílo zákonitě musí diskusi vyvolat.
Systematika je založena na výsledcích molekulární biologie. Z čeledi Araucariaceae je v knize zastoupen vcelku pochopitelně jen jediný jihoamerický druh Araucaria araucana, dále je vyčleněna čeleď Cephalotaxaceae, Cupressaceae (z fytogeografických důvodů nejsou zastoupeny rody Actinostrobus, Callitris, Neocallitropsis, Papuacedrus a Widdringtonia), Pinaceae, omezeně je uvedena čeleď Podocarpaceae, ovšem samozřejmě nechybí zástupci Sciadopityaceae a Taxaceae (v této čeledí chybí jen Austrotaxus). Taxonomické pojetí se mírně liší od u nás užívaného především v řazení Pinus uncinata k druhu Pinus mugo, ale zpochybněny jsou třeba i malé makaronéské druhy jalovců. Přesto však lze říci, že celkově dominuje spíše koncepce užších druhů. Pojednání o vlastních druzích je vždy pojato regionálně, druhy jsou řazeny v rámci jednotlivých oblastí abecedně – každý taxon na samostatné stránce. Najdete zde tedy velké kapitoly o koniferách Evropy (včetně severní Afriky, Anatolie a Makaronésie), kontinentální Asie a Chaj-nanu, Japonska a přilehlých ostrovů, Tchaj-wanu, západu Severní Ameriky, východu Severní Ameriky, Mexika a Střední Ameriky, Karibiku a Bermud, Chile a Argentiny, jihovýchodní Austrálie a Tasmánie, Nového Zélandu.
Obrazový doprovod knihy je fascinující. Perokresby, které jsou zařazeny do pojednání o rodech, patří k nejlepším, které jsem dosud ve svém životě viděl. Neopomenutelnou součástí knihy jsou i mapy, a to jak fytoregionální, tak mapky k rozšíření jednotlivých druhů – opravdu dobrá práce! Vlastní fotografický doprovod musí zákonitě každého ohromit – podílela se na něm dlouhá řada specialistů z celého světa. Každý druh je komentován krátkým textem a doplněn zpravidla čtyřmi fotografiemi (habitus, detail koruny, větviček, šišek apod.). Rozhodně zaujmou fotografie biotopů i s komentáři k nim. Nechybí ani obsáhlá samostatná galerie borky.
Jen jedinou věc bych autorům vytknul důrazněji – rejstřík je nejlepší s paginací, přátelé, a žádný „Full List“ ho nikdy nenahradí!

Jsem si jistý, že kniha Conifers Around the World patří k základním dílům novodobé světové botanické literatury, neměla by chybět v žádné botanické knihovně.
Cena této knihy není nízká. Rozhodně ale není nadsazená, ve srovnání s jinou excelentní botanickou literaturou vychází dokonce jako přívětivá. Pokud se rozhodnete knihu si opatřit, objednejte si ji přímo u nakladatele, zde je totiž její cena nejnižší. Má osobní zkušenost s poštovním dodáním knihy je velmi dobrá. Na webu nakladatele si knihu můžete i detailněji prohlédnout.

Co říci závěrem? Mohu jedině maďarským přátelům upřímně pogratulovat a ujistit je, že se těším na pokračování této knihy – snad se jednou dočkáme i tropů:
Kedves magyar kollégák!
Őszintén gratulálunk e kiváló könyv kiadásához! Várjuk a folytatást.