Syn.: Agaricus atramentarius Bull., Agaricus luridus Bolton, Agaricus plicatus Pers., Agaricus sobolifer Hoffmann, Coprinus atramentarius (Bull.) Fr., Coprinus atramentarius var. atramentarius (Bull.) Fr., Coprinus atramentarius var. crassivelatus Bogart, Coprinus atramentarius var. soboliferus (Fr.) Rea, Coprinus luridus Fr., Coprinus plicatus Gray, Coprinus sobolifer Fr., Pselliophora atramentaria (Bull.) P. Karst.
Česká jména: hnojník inkoustový (Macků 1913, Velenovský 1920, Veselý et Kotlaba 1972, Antonín 2006)
Slovenská jména: hnojník atramentový (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Psathyrellaceae (Kühner) Locq. – křehutkovité
Coprinopsis atramentaria
Rozšíření: Vyskytuje na celé severní polokouli, nálezy jsou popsány také z Austrálie a jižní Afriky.
Ekologie: Vyrůstá dosti hojně v květnu až listopadu v listnatých a smíšených lesích, v parcích, zahradách, stromořadích, na okrajích cest, v městské zástavbě, také na smetištích a rumištích. Roste na nevápenatých a písčitých půdách, na zbytcích rozloženého dřeva. Najdeme ho většinou v trsech.
Popis: Klobouk má průměr 3–10 cm, je 3–7 cm vysoký, v mládí válcovitě vejčitý, většinou poněkud zvrásněný až rýhovaný, na povrchu hladký, matný, na temeni jemně šupinkatý, má šedavou až šedofialovou barvu se světlehnědým středem. Ve stáří je široce zvonovitý, okraje má modročerné, potrhané a rozplývající se. Lupeny jsou volné, někdy úzce připojené, velmi husté, v mládí barvy šedobílé, šedorůžové, s bělavě vločkatým ostřím, ve stáří černé, roztékající se. Třeň 4–15 cm vysoký, 0,5–1,5 cm tlustý, válcovitý, v dospělosti dutý, na povrchu holý, v dolní části vřetenovitě ztlustlý s prstenovitým hrbolem, vláknitě ohraničeným, na bázi je kuželovitě zašpičatělý, barvy bílé. Dužnina je tenká, drobivá, bílá, vůně slabě houbová, chuť jemná. Výtrusný prach černý, výtrusy oválné, barvy hnědé, 6,5–11 × 4–6 µm velké.
Záměny: Podobný je hnojník Romagnesiho (Coprinopsis romagnesiana), odlišuje se přítomností rezavých až oranžových šupin na klobouku a spodní části třeně. Hnojník význačný (Coprinopsis insignis) má klobouk stříbřitě vláknitě šupinatý. Další podobný je hnojník hrotitý (Coprinopsis acuminata) se zašpičatělým kloboukem, bez ztlustlé zóny na třeni.
Využití: Mladé plodnice jsou jedlé, ale pokrmy z hnojníku inkoustového se nesmí kombinovat s alkoholem. Hnojník inkoustový sice neobsahuje jed, ale byla u něj objevena látka koprin, která má v lidském organismu stejný účinek jako antabus, podávaný v protialkoholních léčebnách. Po vypití alkoholu se za 20 minut až 2 hodiny objeví na tváři a trupu červené skvrny, nastanou pocity horkosti, silné nevolnosti a tep se zrychlí na 130–150 za minutu. Projevy, i když v menší míře, mohou nastat i s odstupem někdy až 4 dnů od požití pokrmu z hnojníku inkoustového. Onemocnění se neléčí, příznaky po několika hodinách ustoupí. Projevy způsobuje hromadění acetaldehydu, meziproduktu odbourávání etanolu v organismu – metabolit koprinu blokuje další stupeň, oxidaci na kyselinu octovou.
Poznámka: Druhové jméno atramentaria (inkoustový) dostal tento hnojník proto, že byl v minulosti používán mnichy k výrobě jemného inkoustu na psaní. Připravovali jej z roztékajících se klobouků s trochou vody a špetkou hřebíčku.
Coprinopsis atramentaria
Coprinopsis atramentaria
Coprinopsis atramentaria
Coprinopsis atramentaria
Fotografováno v září 2013 (Roztoky).