Syn.: Antichorus depressus L., Corchorus depressus (L.) C. Chr., Corchorus humilis Munro ex Stocks, Corchorus microphyllus Fresen., Jussiaea edulis Forssk.
Čeleď: Malvaceae – slézovité
Rozšíření: Suché oblasti v Africe přiléhající od jihu k Sahaře (Sahel) od Senegalu a Mauretánie až po Somálsko, původní výskyt na Kapverdských ostrovech je nejistý, druhotně se vyskytuje na Tenerife. V Asii roste na Arabském poloostrově, v jižním Íránu, Afghánistánu, Pákistánu na východ až po střední Indii.
Ekologie: Písčité a štěrkovité půdy v aridních a semiaridních tropických podmínkách, dobře snáší zasolení, takže se pravidelně vyskytuje i na pobřeží; ve vnitrozemí ale místy vystupuje až do nadmořských výšek kolem 1000 m.
Popis: Vytrvalá bylina s dřevnatějícím kořenem a plazivými, až 30 cm dlouhými stonky. Listy jsou střídavé, poněkud dužnaté, řapíkaté, čepel je eliptická až široce eliptická, 4–20 mm dlouhá a 2–10 mm široká, zprohýbaně oddáleně vroubkovaná. Květy jsou téměř přisedlé, čtyřčetné; kališní lístky jsou volné, kopinaté, 3–4 mm dlouhé, žlutavé; korunní lístky jsou obvejčité až kopisťovité, jen o málo delší než kalich, žluté; tyčinek je 8–10; gyneceum srůstá ze 4 plodolistů a má svrchní semeník. Plodem je čtyřpouzdrá, válcovitá, na bázi někdy poněkud zakřivená, 7–22 mm dlouhá hnědá tobolka.
Poznámka: Rostlina je v Indii využívána ayurwédskou medicínou jako tišící prostředek a prostředek pomáhající při srůstu zlomených kostí.
Fotografovala Věra Svobodová, ve dnech 20. a 24. 4. 2010 (Jemen, Sokotra, Hadiboh a Ras Dihamri).