Syn.: Cordia juglandifolia Jacq., Cordia laevis Jacq., Lithocardium laeve Kuntze, Sebestena sebestena (L.) Britton
Česká jména: obduž (Presl 1846), kordie (Polívka 1908)
Čeleď: Cordiaceae Dumortier – kordiovité
Rozšíření: Původní areál se rozkládá v tropické Střední Americe, kde se vyskytuje od Floridy a Mexika přes Antily až po pobřeží Kolumbie a Venezuely. Druhotný areál se rozkládá v tropické Asii (Indie, Pákistán), ale zahrnuje i Seychely a mnohé tichomořské ostrovy.
Ekologie: Roste v tropických oblastech, především v pobřežních partiích, na lehkých, písčitých, často bazických půdách, preferuje slunná nebo polostinná stanoviště. Druh je značně odolný vůči zasolení půdy i vůči slanému spreji.
Popis: Větší keř nebo stromek až 8 m vysoký. Větvičky jsou drobně chlupaté. Listy jsou střídavé, řapíkaté, vejčité, 8–16 cm dlouhé a 4,5–10 cm široké, celokrajné, na spodní straně na žilkách jemně pýřité. Pětičetné květy vyrůstají v terminálních vrcholících složených z vijanů; kalich je trubkovitý, 12–15 mm dlouhý, na vrcholu s krátkými zoubky; koruna je řepicovitá, pastelově červenooranžová, 2–5 cm dlouhá, 5 tyčinek je nitkami přirostlých k vnitřní stěně korunní trubky; gyneceum ze 2 plodolistů tvoří svrchní semeník a dlouhou čnělku. Plodem je vejcovitá, asi 2,5 cm dlouhá, bělavá vysýchavá peckovice.
Využití: V tropech se využívá především jako okrasná dřevina s pěknými, barevnými květy.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 1., 3. a 6. 2. 2011 (Seychely, Mahé, Victoria a Beau Vallon).