CORNUS SANGUINEA L. – svída krvavá / svíb krvavý

Syn.: Swida sanguinea (L.) Opiz, Thelycrania sanguinea (L.) Fourr.
Česká jména: svída dřín (Presl 1819), dřín svída (Berchtold et Presl 1825), svída obecná (Opiz 1852, Domin et Podpěra 1928), svída krvavá (Dostál 1950, Kubát 2002)
Slovenská jména: svíba krvavá (Dostál 1950), svíb krvavý (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Cornaceae Bercht. et J. Presl – dřínovité

Cornus sanguinea

Rozšíření: Roste skoro v celé Evropě (kromě nejsevernějších oblastí), v poddruhu Cornus sanguinea subsp. australis zasahuje i na jih evropského Ruska, do Turecka a severního Íránu. Druh byl zavlečen i na severovýchod USA (Pennsylvania, Massachusetts), byl zaznamenán i na území Australian Capital Territory. U nás se vyskytuje dosti hojně v termofytiku a mezofytiku, místy chybí.

Ekologie: Výslunné křovinaté stráně, meze, světlé lesy, lužní lesy, potoční nivy a křoviny v teplejších oblastech, na půdách minerálně bohatých, čerstvě vlhkých až vysýchavých, hlinitých až kamenitých, slabě kyselých až slabě alkalických. Světlomilný druh. Druh kvete v květnu a červnu.

Cornus sanguinea

Popis: Keř nebo malý strom, 2–5 m vysoký s přímými, vystoupavými i převislými větvemi. Letorosty jsou zelenavé, brzy se tmavočerveně nebo hnědavě zabarvující, s dření do 1 mm v průměru, borka s podlouhlými a příčnými políčky. Pupeny jsou nepravidelně vejčitě kopinaté, listy jsou vstřícné, krátce řapíkaté, čepel je eliptická až široce vejčitá, na bázi zaokrouhlená nebo až klínovitě zúžená, na vrcholu dlouze zašpičatělá nebo zaokrouhlená a náhle krátce hrotitá, živě zelená, na líci roztroušeně přitiskle chlupatá, s chlupy dvouramennými, na rubu převážně odstále chlupatá jednoduchými chlupy nebo přitiskle chlupatá chlupy dvouramennými, stejným směrem orientovanými. Květenství dosahuje 3–6 cm v průměru, vyvíjí se současně s listy. Květy jsou špinavě bílé, ostře páchnoucí, korunní lístky 4,8–6,0 mm dlouhé, čnělka při vrcholu kyjovitě ztlustlá. Peckovice jsou kulovité, 6–8 mm v průměru, modročerné až černé, bělavě tečkované, pecka je kulovitá, svrchu mírně smáčklá.
U nás jsou rozlišovány tři poddruhy. Kromě nejhojnějšího nominátního poddruhu jsou to ještě svída krvavá jižní (Cornus sanguinea subsp. australis) a svída krvavá uherská (Cornus sanguinea subsp. hungarica). Druh tvoří přechodné typy mezi všemi poddruhy. Bývá často pěstován v různobarevných kultivarech.

Ohrožení a ochrana: Poddruhy Cornus sanguinea subsp. australis a Cornus sanguinea subsp. hungarica jsou vedeny Červeným seznamem jako taxony nedostatečně prostudované (C4b).

Cornus sanguinea
Cornus sanguineaCornus sanguinea
Cornus sanguinea
Cornus sanguinea
Cornus sanguinea

Fotografovali Tomáš Mrázek, ve dnech 21. 5. 2011 (Česko, u Hořan), 29. 5. 2012 (Praha); Jan Prančl, dne 28. 7. 2012 (Praha, Modřany, plody).