Syn.: Corrigiola littoralis L., orth. var.
Česká jména: pořičník obecný (Opiz 1852), drobnokvět pobřežní (Polívka 1900, Dostál 1950, Danihelka et al. 2012)
Slovenská jména: drobnokvet pobrežný (Dostál 1950)
Čeleď: Caryophyllaceae Juss. – hvozdíkovité; Molluginaceae Bartling
Corrigiola litoralis
Rozšíření: Převážně evropský, atlantsko-mediteránní druh. Vyskytuje se v západní Evropě (kromě Irska a Islandu), na východ zasahuje po Dánsko, Polsko, severní Čechy a Švýcarsko, dále roste na většině území Mediteránu včetně severní Afriky, Turecka, Sýrie, Libanonu, Izraele a Jordánska, výskyt ve Středozemí je ovšem velmi roztroušený. Zplanělý výskyt byl zaznamenán ve Švédsku, v Kanadě v Britské Kolumbii, v USA na severovýchodě země a ve státu Oregon, také na atlantickém ostrově Ascension. Územím České republiky probíhá část východní hranice areálu. Drobnokvět se u nás v minulosti vyskytoval pouze na náplavech Labe a Vltavy, drtivá většina lokalit však zanikla kvůli regulaci těchto řek. Na Vltavě byl zaznamenán v Praze, Vraňanech a Hoříně, naposledy v roce 1947; na Labi se vyskytoval od soutoku s Vltavou níže, dnes již roste pouze mezi Ústím nad Labem a státní hranicí. Dlouhodobý adventivní výskyt je znám z nákladového nádraží Praha-Žižkov. Lze předpokládat, že druh z ČR zcela vymizí díky pokračujícím úpravám Labe, jako je například stavba zdymadel pro lodní dopravu.
Ekologie: Ekologicky úzce specializovaný, konkurenčně velmi slabý druh, vázaný na štěrkové, periodicky zaplavované náplavy řek. Vyhledává štěrkovité až písčité, provzdušněné substráty chudé na živiny. Kvete od července do října (za příhodných podmínek až do prvních přízemních mrazů), opyluje se autogamicky. Nažky jsou poměrně těžké a téměř neplavou.
Corrigiola litoralis
Popis: Jednoleté, poněkud dužnaté, lysé, zpravidla sivozelené byliny s tenkým vřetenovitým větveným kořenem. Lodyhy poléhavé nebo (mimo naše území) vystoupavé, 7–20(–30) cm dlouhé, zpravidla větvené, oblé, hladké, v kruhovitě rozprostřených trsech. Listy přisedlé, s kopinatými, blanitými, nepravidelně jemně zubatými palisty; lodyžní listy střídavé (jen v nejdolejší části zdánlivě vstřícné), podlouhle čárkovité až úzce kopinaté, 0,5–2 cm dlouhé, 4–15krát delší než široké; přízemní listy v nevýrazné růžici, až 3 cm dlouhé. Květy 1,5–2 mm v průměru, v hustých klubkovitě stažených vidlanech, které mohou být koncové i úžlabní, při bázi vidlanů jsou přítomny drobné listeny; kališní lístky 1–1,5 mm dlouhé, tupé, bylinné, vnitřní se širokým bělavým blanitým okrajem a vyniklou hnědavou střední žilkou; korunní lístky široce vejčité až vejčitě okrouhlé, bílé, kratší než kalich (vyvinuly se z vnějšího kruhu tyčinek); tyčinek 5; blizny 3, velmi krátké, zkroucené. Nažky široce elipsoidní, nezřetelně trojboké, 1,0–1,5 mm dlouhé, s vytrvávajícím kalichem opadavé, za zralosti tvrdé, načernalé.
Variabilita: Rozlišují se dva poddruhy; zatímco nominátní Corrigiola litoralis subsp. litoralis se vyskytuje v celém areálu druhu, druhý poddruh C. litoralis subsp. perez-larae roste jen na Pyrenejském poloostrově a v severní Africe.
Ohrožení a ochrana: V Červeném seznamu České republiky je drobnokvět pobřežní zařazen mezi kriticky ohrožené druhy (C1t), ve stejné kategorii je chráněn i zákonem (§1). Zákonem chráněným druhem je také v Polsku.
Corrigiola litoralis
Corrigiola litoralis
Corrigiola litoralis
Corrigiola litoralis
Corrigiola litoralis
Fotografovali Filip Holič, dne 29. 7. 2011, a Vít Grulich, dne 17. 8. 2015 (Děčín, písčité náplavy Labe pod zámkem).