Syn.: Bessia sanguinolenta Raf., Corypha guineensis L.
Česká jména: saryb obecný, stínovník (Presl 1846), talipot (Valíček 1989)
Čeleď: Arecaceae Bercht. et J. Presl – arekovité
Corypha umbraculifera
Rozšíření: Jižní část Indie (malabarské pobřeží státu Kerala) a Sri Lanka. Původnost druhu na Sri Lance je obecně udávaná, avšak ne zcela jistá. Jako rarita se pěstuje i v dalších vhodných oblastech světa.
Ekologie: Roste ve vlhkých lesích pobřežního pásma.
Corypha umbraculifera
Popis: Monokarpická palma dorůstající výšky 20–30 m. Kmen je přímý, pokrytý jizvami po starých listech, později skoro hladký, listy jsou dlouze řapíkaté, čepele v obrysu skoro okrouhlé, vějířovité, řasnaté, přes 5 m dlouhé a 4 m široké. Kvete až ve vyšším věku (zhruba po 40 letech), obrovské květenství je vrcholové, latnaté, 6–8 m vysoké, tvořené až 10 miliony drobných květů, které jsou oboupohlavné, bílé až žlutavé. Plody jsou téměř kulovité bobule, dosahující 2–4 cm v průměru. Po odkvětu a vytvoření plodů palma hyne.
Využití: Listy se používají jako krycí materiál na střechy stavení, ale také k výrobě speciálního trvanlivého papíru. Míza palmy se používá i v tradiční medicíně a ze dřeně se vyrábí méně kvalitní ságo.
Poznámka: Právě tato palma má ze všech současných rostlinných druhů planety největší květenství.
Corypha umbraculiferaCorypha umbraculifera
Corypha umbraculifera
Corypha umbraculifera
Corypha umbraculifera
Fotografovaly Jindřiška a Lucie Vančurovy, dne 17. 10. 2012 (Mauricius, Pamplemousses, Sir Seewoosagur Ramgoolam Botanic Garden).