Syn.: Rhus cotinus L.
Česká jména: ruj vlasatá (Mareček 1994)
Slovenská jména: škumpa vlasatá (Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Anacardiaceae Lindl. – ledvinovníkovité
Cotinus coggygria
Rozšíření: Areál druhu se táhne od Středozemí a jihu střední Evropy (zasahuje až na Slovensko) přes Kavkaz a západní Himálaj až po Čínu (provincie Gansu, Guizhou, Hebei, Henan, Hubei, Jiangsu, Shaanxi, Shandong, Shanxi, Sichuan, Yunnan, Zhejiang). V současnosti se pěstuje v mnoha zemích světa, může zde i zplaňovat (např. severovýchod USA). V areálu je rozlišováno několik infraspecifických taxonů, např. C. g. var. glaucophylla, var. cinerea, var. pubescens aj.
Ekologie: Ve střední Evropě roste na výslunných kamenitých svazích v pásmu nížin a pahorkatin, v dalších částech areálu potom nejčastěji v horských lesích a křovinách, v pásmu od 700 do 2400 m n. m. Kvete od května do června.
Popis: Keř nebo menší strom, dorůstající až do 5 m výšky, kulovitého habitu. Mladé větvičky tenké, olivově až fialově hnědé. Čepel listů široce eliptická nebo obvejčitá, barvy živě zelené. Květní laty přímé, bohatě větvené, 10–30 cm dlouhé. Kalich a koruna žlutavě zelené. Peckovice tmavě hnědé s vytrvalým kalichem.
Ohrožení a ochrana: Na Slovensku je zařazen ke zranitelným druhům (VU).
Využití: Ruj je s oblibou pěstována v parcích a zahradách – je dekorativní hlavně za plodu. Dřevo se někdy používá v řezbářství (intarzie). Využívá se do větrolamů, jako pokryvná a okrasná dřevina, také pro výrobu tříslovin z listů.
Cotinus coggygriaCotinus coggygria
Cotinus coggygria
Fotografováno v červnu a červenci 2006 (Francie, Roussilon).