Syn.: Mespilus laciniata (Ucria) Guss., Mespilus tanacietifolia subsp. laciniata (Ucria) Wenz., Oxyacantha sicula M. Roem.
Čeleď: Rosaceae Juss. – růžovité
Crataegus laciniata
Rozšíření: Sicilský endemit, roste pouze v pohořích Madonie, Nebrodi a Peloritani.
Ekologie: Roste v křovinách a opadavých listnatých lesích v nadmořské výšce 800–1600 m.
Crataegus laciniata
Popis: Opadavý řídce trnitý keř nebo malý stromek vysoký 1–5 m; borka je hladká, šedooranžová, letorosty jsou bíle chlupaté. Listy jsou střídavé, řapíkaté; čepel je v obrysu kosníkovitá, 2–4 cm dlouhá, peřenoklaná, na obou stranách hustě bíle přitiskle chlupatá, s 2–4 úzkými úkrojky, zasahujícími huboce přes polovinu čepele, jen pod vrcholem s drobnými zoubky. Květenství je chocholík; květní stopky jsou chlupaté; kališní lístky jsou rovněž chlupaté; korunní lístky jsou téměř okrouhlé, 5–6 mm dlouhé, bílé; tyčinek je mnoho; čnělky jsou obvykle 3, řidčeji až 5. Plody jsou červené kulovité malvice o průměru 1,5–2,5 cm.
Poznámka: Tvarem listů hodně připomíná běžný hloh Crataegus monogyna, od nějž se liší hustým bílým oděním na letorostech, a zejména na listech, a dále 3(–5) čnělkami (C. monogyna má obvykle čnělku jen jedinou). Díky odění bývají keře již z dálky nápadné. Sjednocení s jinými hlohy s hustším oděním z dalších oblastí, tak jak to navrhují někteří současní badatelé, se nezdá být správné.
Crataegus laciniata
Crataegus laciniata
Crataegus laciniata
Crataegus laciniata
Crataegus laciniata
Crataegus laciniata
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 23. 9. 2016 (Itálie, Sicílie, Polizzi Generosa, Vallone Madonna degli Angeli).